Už třetím rokem ČNB intervenuje na peněžním trhu proti koruně a záměrně ji oslabuje. Národní bankéři se ohánějí vznešenými úmysly a samochvalně se za to oceňují.
Já jsem normální spořádaný občan. Platím řádně všechny daně, a že jich není málo (samozřejmě daň z příjmu, DPH při každém nákupu, spotřební daň při některých nákupech a ovšemže i daň z nemovitosti a forma silniční daně nákupem dálniční nálepky).
Co asi podle ČNB nedělám správně je, že se každý rok jeden týden podívám »za hranice všedních dní«, tedy dopřeji si rodinnou dovolenou v zahraničí. A to je ta chyba! Utrácím přitom v cizině a odvádím tamní DPH, takže potřebuji být dvojnásobně potrestán.
Moje eura jsou směňována za nehorázně nevýhodných podmínek. O prázdninách 2008 mělo euro hodnotu 23 korun. Po první intervenci ČNB se v listopadu 2013 kurz vyšvihl na hodnoty, kde býval v r. 2009 a za euro od té doby dáváme dobrých 27 korun.
Nemusím být kdovíjak erudovaný ekonom, abych si dokázal představit, že bez záměrného oslabování by dnešní kurz mohl být klidně 24 korun. Neboli mě na každém euru ČNB okrádá o tři koruny. Jestliže jedna rodinná dovolená vyjde na 50.000 Kč = 1.850 euro, vydám za ni zbytečně o 5.550 Kč víc, než kdyby ČNB nechala kurz na pokoji a respektovala »neviditelnou ruku trhu«.
ČNB hodlá proti koruně intervenovat – ne, nazvěme to správným jménem: intrikovat – nejméně do začátku příštího roku. Znamená to, že za tři dovolené jen moji rodinu okrade o 16.650 Kč.
(Ponechávám stranou i další formy devizového okrádání, které se projevují např. zvýšenou cenou dovážených zahraničních výrobků, vulgárním příkladem třeba televizorů či mobilních telefonů.)
Šéfe ČNB pane Singere, kam Vám mohu poslat číslo svého účtu?
