Všimli jste si, jak televizní zpravodajští moderátoři podávají informace s dychtivě-vyděšeným výrazem, jakoby se nejmíň půlka zeměkoule právě odloupla a zmizela neznámo kam? (A naši redaktoři, vážení diváci, byli při tom a vědí kam!)
Je úplně jedno, zdali sledujete naši-vaši ČT, Novu nebo Primu, chceme-li zůstat u těch největších stanic. Vážný výraz, kterým ztracenou kabelku v Horní Dolní vydávají za událost světodějného významu, mi opakovaně přichází směšný. K tomu přehnaná mimika – všichni se soustředí na neustálé povytahování (a spouštění) obočí a moderátorky ve snaze o brilantní výslovnost špulí rty, jakoby trénovaly na noční hrátky. Hledíte na to a náhle si uvědomujete, že ani nevíte, co vám to tak naléhavě už asi tři čtvrtě hodiny valí do hlavy.
Dávno není důležité, CO sdělují, ale JAK se to vyjímá. Nejdůležitější je studio, virtuální či skutečné a hlavě dotykem ovládané velemonitory, pak (zejména u žen) oblečení a kadeřnické kreace a teprve v poslední řadě jde o obsah. V něm s naléhavým výrazem „prodají“ kdejaký béčkový šunt, který jsme od rána viděli už desetkrát na internetu.
Nu, soukromé stanice ať si nakonec dělají, co chtějí, aby si „udržely“ diváka. Není mi však jasné, proč se (za velké peníze) musí opičit i veřejnoprávní televize. Osobně bych raději koncesionářský poplatek dával za kvalitnější obsah zpráv než za to, že vypadají stejně jako na Nově... A rovněž bych uvítal, kdyby mě nechtěně nerozesmívaly. Už jenom ten pompézní začátek hlavních večerních zpráv. Moderátor(ka) vede „přirozený“ úvodní dialog s počasářem přes celé studio. Ano, to je ono! Když si chci poklábosit se sousedkou, postavíme se přece také nejlépe pět metrů od sebe. V průběhu samotných zpráv následuje nejrůznější přecházení sem tam (a dávání pozor na to, kde je schůdek...), prostě akčnost především.
A hlavně přesně podle předpisů! Můžu se umlátit smíchy při hlavní relaci Počasí (18.55), přestože to je nejlepší pořad celé České televize. Určitě jste si toho všimli také. Moderátor MUSÍ jednou za relaci přejít z levé strany na pravou. Maskuje to tím, že odchází zleva, kde se právě zobrazuje vývoj počasí od Biskajského zálivu a když přejde napravo, vzápětí se vrací, avšak pozor, nesmí se otočit úplně kolem dokola a ukázat divákovi pozadí; tentokrát už překáží informacím v obrazu. Točte se, pardálové, musí to být dynamické!
Opravdu si šéfové televizí myslí, že zpravodajství musí překonávat žánr akčního filmu?
