V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...
Z New Yorku vyrazí jachtou na jih. Oceánské podnebí mu dodá neodolatelného vzhledu. Takže mořská panna plavající náhodou kolem mu skočí na palubu. Logr nastaví kormidlo na autopilota, aby si s pannou mohli koukat do očí. Až se Logr vynadívá, bude zírat do nebe. Budou tam poletovat kormoráni, z nichž jeden mu v zobáku odnese GPS. Logr však neztratí hlavu - začne navigovat
podle hvězd. Úspěšně mine Virginii, obě Karolíny a se sílícím větrem z levoboku prosviští bermudským trojúhelníkem. Když na obzoru zahlédne Haiti, zaraduje se: už je skoro tam. Jenomže nato se zvednou vlny jak středočeská pahorkatina a jachta vplachtí pod temná mračna. „Začíná lítice. Tohle bude ten jejich el Niňo!“ bude se chtít Logrovi procedit skrze zmrzlý úsměv, v tom ale prásk! Blesk! Plachta v plamenech, stěžeň se kácí! Strhne se nevídaná rumplovačka: nad Tatrou se blýská, hromy divo bijů! Mořskou pannu to spláchne přes palubu. Motor se zadře! Útesy! Náraz! Voda v podpalubí! Logr bude celou noc bojovat o přežití. Dá to, ale jachta ne.
Ráno ho to vyvrhne neznámo kde. Hnán žízní Logr vyrazí do džungle lemující pláž. Asi tři hodiny bude srkat kapky vody z listů. Pak se rozhlédne a zjistí, že se ztratil v hluboké džungli, kde nebe je zelené a vlhko k nevydržení. Půjde nazdařbůh a bezstarostně jak Evropan v parku, takže přehlédne škorpióna a ten ho kousne. Načež Logr začne blouznit. Vsugeruje si, že je kakadu.
Naštěstí ho po chvíli uštkne korálovec, asi nejjedovatěší had. Jeho jed vyruší jed škorpióna, načež se Logr rázem spraví. Ukousne hadovi hlavu a upeče si ho k obědu. Pak pokračuje dál, až za tmy znaven doškobrtá na mýtinu, kde zachrápne. Když se ráno probudí, už není na mýtině. Bude to vypadat jako nádvoří. Basta rozpozná architekturu a uvědomí si, že objevil nebývale zachovalé, dosud neznámé, mayské město. Objev století!
Vyleze na vrchol pyramidy a vkročí do mayské temnoty. Hned za prvním rohem do něčeho šlápne. Smrdí to. Prastará mayská stolice. Logr se vrátí zpět na světlo, aby si očistil botu. Chvíli se bude rozplýval pohledem, který stovky let nikdo nespatřil. Jenže pak se Logra zmocní touha obohatit sbírky Náprstkova muzea. Třeba pak dostane od Akademie věd diplom. Anebo zatykač od policie za pašování kulturních památek.
Znovu vkročí do tmy. Už na nic nešlápne, jenom zaslechne vzdálené bzučení. Co to asi je? Udělá další krok do tmy. Zakopne. Vstane. A pak mu spadne brada před mayskou rytinou. Bzučení bude sílit, Logr mu však nebude věnovat pozornost. Bude luštit mayský nápis.
Text bude říkat: Odcházíme v daleké kraje, opouštíme naše město nám drahé. Proč? Protože zasraný moskyti! Bzučení bude sílit, až je Logr konečně uvidí. Komáři! Ó havěti! Proč jsi na světě? Svrab i pijavice jsou mi milejší.
Logr se probírá ze sna. Je zpět doma a vysavač bzučí jak hejno komárů. Tak oni tam budou i ty hajzli komáří! pomyslí si. Tak to nejedu nikam. Vypíná lux a rozhoduje se, že zůstane doma za pecí.
