Jak je to dlouho co jste si za to, že jste byli hubatí, šli sednout do poslední lavice? Neb se za Vás chodilo do kouta, na chodbu? Pravdou je, že díky své nátuře jsem byl jako dítě velmi častým návštěvníkem chodby. Později jsem na střední škole odmítal memorovat vzorečky jenom proto, že to řekla učitelky matematiky (bez ohledu na to, že byla mladá a fakt moc pěkná) a chtěl jsem vědět, k čemu to v reálu bude.
A tak teď dostávám reálnou ukázku toho, že jedna věc je nějak se chovat a něco prezentovat a druhá věc je podle toho odměňovat nebo trestat. Jsem jedním z těch, které v Praze postihlo „Velké propouštění“, když se oligarchie despotických starců rozhodla udržet se v křesle stůj co stůj. Tenkrát se jako důvod uvedlo to, že do čela organizace by zvolen někdo, koho nemají ve vedení moc v lásce, a navíc nahradil úspěšného senátora, který dokázal jako jeden z mála v Praze vyhrát.
No ok, dalo by se tedy říct, že zájmem vedení je držet v čele oblastí ty silné a volebně osvědčené. Že volební vítězství v uplynulých letech, bez ohledu na to, kdo vlastně vyhrál ty volby, opravňuje k tomu, aby se takto zvolení vůdci drželi u moci bez ohledu na to, co si myslí členská základna. Jenže ono ouha. I to je očividně lež.
Netuším, jak to doopravdy bylo ve Františkových Lázních. To ví bohužel jen ti, kteří se osobně zúčastnili všech jednání. Obrázek si můžeme bohužel udělat jen z toho, co se k nám dostane z novin a masmédií. A z nějakého kousku reality, která k nám prosákne.
Pravdou je, že rozpočet Františkových Lázní rozhodně vyrovnaný není. A pravdou je, že několik zastupitelů opravdu hlasovalo proti zbytku buňky a umožnila tak nástup starosty s podivnou minulostí a levicovou přítomností. Už jen tohle poslední by mělo vést k zamyšlení. Celkově si myslím, že snahu všech pravicových politiků by mělo být odstavení levice od moci v jakékoliv podobě. Tedy moci v jakékoliv podobě nebo odstavení v jakékoliv podobě.
Bohužel si se asi nedívali pánové z Františkových Lázní na třetí díl Básníků. Tam by pochopili, že na vojně se měli naučit dvě věci. Držet krok a hubu. A odměna je stejná jako pro doktora šafránka. Půjdou na Bezdíkov. Bohužel ale těmhle lidem nejde nic přikazovat. Jsou to platící členové, kteří očekávají za svůj přípěvek do společného kotle taky adekvátně velkou porci guláše, který se v něm vaří. Chyba lávky. Oni smí pouze pod kotel přikládat, rozhodě nesmí říkat, co se do něj přidá nebo nedej bože komu se bude servírovat.
V současné době stojí ODS nejen před nejhoršími volebními výsledky v celé své existenci, ale čelí také dlouhodobému úbytku členské základny a neuvěřitelnému poklesu důvěryhodnosti těch nahoře. Bohužel reakce celého vedení je přesně obrácená, než by měla být. Když chytají lovci lišku a zraní ji, má liška dvě možnosti. Otočit se a pokusit se jich co nejvíc pokousat anebo někam tiše rychle zalézt vylízat se ze svých bolístek. Tahle liška nejen, že se otočila k lovcům a snaží se je pokousat, ale ještě mezitím se v hlavě hádá, jestli bude lepší zaútočit drápy nebo zuby. A jen se točí slepě v kruhu a schytává jednu ránu za druhou.
Řešení existuje, ale rozhodně ho nenajdeme tak, že se navzájem budeme podrážet a rušit si buňky, abychom naštvali ještě víc členů a ztratili tak i těch pár posledních věrných. Hledejme místo toho právě v nich manažerské rezervy, které nám bohužel v současné době víc než urgentně chybí.
