Celkově by se dalo říct, že dějiny českého národa (prý i udatného :) ) provází neustále nějaké výzvy. Libuše vyzvala své dvořany, aby šli hledat voly (plužící) a oni (dvořané) jí dovedli Přemysla. Přemyslovci vyzvali k smíru a upokojení krevní msty mezi Vršovci a Slavníkovci a pak si to odnesli skoro deset století trvající nálepkou vyvražďovačů konkurence. Čekáme na to, až někdo konečně právoplatně vyzve blanické vojsko, že už je opravdu nejhůř, ale přes četné protesty to vojsko vidí jinak. Tak se mezitím chartujeme a vyzíváme dál.
V pátek se „nebezpeční magoři“ (dle paní Peak, která o podobných duševních stavech asi bude dobře informovaná) vydali zase vyzvat vládu, aby už nechala toho věčného zadlužování státu, aby upustila od zbytečných reforem, které nás směrem od Řecka posouvají spíš do Skandinávie a hlavně aby už konečně udělili vízum Sluníčku.
Nesmysl? No to vízum pro Sluníčko opravdu nesmysl je, ale tím to podle mně končí.
Největším úspěchem celého sobotního cirkusu (omlouvám se varietním umělcům) byl improvizovaný pokus bohužel neimprovizovaných šermířů (kteří mi připomněli moje šermířské začátky na Libušíně v roce 1998, taky jsem si na sebe vzal všechno, co alespoň trochu připomínalo pytel, a obalil se jutou). Tři figuríny byly zkráceny o hlavu a nad náměstím se neslo pochvalné mručení tisíců přihlížejících – pardon, to jsem se zasnil a vrátil se ke Kronice kata Mydláře. V sobotu se ta pochvala mohla nést z hrdla tak maximálně tak pěti stovek. Z Ostravy odjelo dokonce celých šestnáct nespokojenců. Na třetí největší město v ČR slušný výkon.
Ovšem jako nejkomičtější kousek, pominu-li pana senátora Okamuru, který jako vždycky přesně věděl, co je špatně, ale řešení nám prozradí až se dostane tam, kde opravdu může měnit a ne jen připomínkovat (a začne se povinnou výukou čínštiny, japonštiny a vietnamštiny pro státní úředníky, aby dokázali luštit podpisy – pardon, tenhle „prezidentský“ vtip se mi strašně líbí), vidím vystoupení pana Sobotky a jeho hlášku na téma, že tyto špatně svolané a zorganizované demonstrace jen poškozují snahy zdiskreditovat a sesadit vládu Petra Nečase jen zesměšňují snahy opravdových opozičních činů. A tyto akce by měly být vedeny centrálně a koordinovaně.
Předpokládám, že pod hlavičkou úplně nezávislé Českomoravské konfederace odborových svazů, že pane předsedo.
Víte kolik peněž tahle šaškárna spolkla? Kolik muselo být v ulicích nebo v pohotovosti připravených policistů a záchranářů? A proč? Protože pár desítek lidí chce ukázat, že je tu několik tisíc lidí, kteří si myslí, že na základě nějakých zažitých zkušeností mohou kázat jak se má správně rozkrádat, aby to padalo pokud možno i do jejich kapsy. Bohužel to hlásají tak šikovně, že k sobě přiberou i mladý nemakačenky, kteří budou PROTI už jen proto, že jsou mladí a proti být musí.
Jenže bohužel peníze na pohotovost jdou z kapes nás všech. Ze společné pokladny a kasy. Víte, že třeba novorozenecké oddělení za 15 tisíc potřebuje odsávačku a nemá na ní? Kolik odsávaček by šlo nakoupit, kdyby každý z těchto reformníků zůstal doma? Nebo popadnul hrábě a shrabal před domem tu trochu žluté trávy, vyplel záhonek a uklidil kus chodníku. Tři, čtyři? Pět? Šest?
Já nechci tvrdit, že lidé, pokud jsou nespokojení, mají zůstávat doma a mlčet. To nic nezachrání. Ale co místo toho, aby jeli přes půl republiky do Prahy (na kterou stejně nadávají) zkusili něco maličkého udělat pro svou obec? Když těch maličkostí bude 500 už to nebudou maličkosti. Obce trochu ušetří a třeba pořídí něco, co zase ušetří víc. A když takhle ušetří každá obec, ušetří i stát. A pokud stát ušetří zvládne třeba hospodařit do plusu.
A pak si budeme moct dovolit, … továrny na kůže a nový kalhoty, a do vlasů růže ….. (zase odbíhám, já vím) pak si budeme moct dovolit zrušit regulační poplatky a zvednout nejnižší mzdu. Třeba.
Ale ten první krok musíme udělat každý jeden z nás sám. A proto se to v našem krásné národě nikdy nestane a radši uděláme další výzvu.
