V tomto hříšném a žalostném světě se zkoušely a budou zkoušet mnohé způsoby vlády. Nikdo nepředstírá, že demokracie je dokonalá nebo samospasitelná. Říká se dokonce, že demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme vyzkoušeli. W. Churchill - 11. listopadu 1947
Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot. W Churchill - 13. května 1940
Sedmdesát let nevzalo ani jednomu z těchto dvou citátů nic na jeho pravdivosti. A včerejšek bohužel opět dokázal jak nedokonalý je demokratický systém, jak mociplní chtějí být mocipáni bez ohledu na svá práva a jak obratem hned zapomínají na své povinnosti a závazky.
A to se přitom nic moc nestalo.
Do Parlamentu ČR přišel jeden alkoholik, který se odmítá léčit a uhnal si k tomu i cukrovku a poslouchalo ho necelé dvě stovky námi zvolených zástupců. Zástupců našich myšlenek a zástupců našich tužeb. A na plné čáře vyhrál pan alkoholik.
Pravdou je, že alkoholismus se prý na přání pana ministra zdravotnictví přesune do kompetence ministerstva kultury. Národ totiž hltá články o podnapilých zpěvačkách a herečkách, skoro-zpěvačkách a rádoby-herečkách a bohužel i o rádoby-politicích. To ale nic nebere na tragičnosti celého okamžiku. Spíš mu to přidává ten pověstný šmrnc pikantnosti.
Zkusme se na to podívat krok po kroku a podívat se na to, jak se nám zase ta demokracie nepovedla.
1) Termín zasedání se shoduje se zahájením líčení proti Rathovi
Nádherná věta, která mě dneska ráno vzbudila. V ospalosti jsem bohužel nezachytil, který z pánů politiků za ním stojí. Bohužel. No to si teda soudkyně dovolila hodně. Netuším jak dlouho se vypisují termín stání, ale jsem si skoro jistý, že ho měli k dispozici všichni dotčení a s trochou snahy ho mohli mít k dispozici i ti, kteří si sněmovnu na včerejšek svolali.
R: Jdeme to prohrát do Sněmovny, ale to nevadí. Stejně to potáhneme až do volem. Domluvil jsem se na to s Pánem
P: Tak ještě musíme kouknout na nějaký pěkný datum, aby se to dobře dětem učilo. První prezidentská vláda.
B: No hele, jak koukám do diáře co zkusit 7/8. Od desíti má sezení Rath, tak alespoň nebude na balkónech Sněmovny tolik nacpáno.
Omlouvám se za tu ironii, ale jinak to už asi fakt nejde.
2) Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů, a ujišťuji vás, i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl.
Ono se vlastně nic moc nestalo. Prezident nemá nikde v Ústavě dané termíny. Bohužel. Asi e to proto, že ti včera tolik citovaní tatíčkové republiky Masaryk a Štefánik nikdy nepředpokládali, že by se tu našel takový úkaz, který se na Pražském hradě poslední měsíce zjevuje.
Nejde ani tak o to, že si prezident přivedl partu kamarádů a dřívějších spolu diskutérů a z nich se pokusil sestavit vládu. Ono totiž opravdu je jen na něm, koho tímto úkolem pověří. Jde spíš o to, že se prezident spojuje s vyšetřovatelem a domlouvají, se jak dlouho bude vyšetřování trvat.
P: Nazdar majore, tady Pánbůh z Hradu.
I: Dobrý den.
P: Hele tak tu sedím u stolu s pár kamarádama, co jim říkám Vláda, a bavíme se o tom, jak to ještě vidíš na dlouho.
I: A jak by to Vláďa chtěl?
P: Vláda ne Vláďa.
I: Aha, pardon. No a jak byste to teda dlouho chtěl vy?
3) Poslanci Tomáš Úlehla a Jan Florián, kteří se nezúčastnili hlasování o vládě, byli vyloučeni z řad poslanců ODS. Hrozí jim také vyloučení ze strany.
Totálně nás zradili, uvedl šéf klubu Marek Benda. A to je slovo do pranice, protože pan Benda o zákulisních podrazech a slibech a jejich porušování přeci jenom něco ví. Takže vlastně to možná byla poklona.
Úlehla Florián, ostuda. Stydím se za ně. Slušnou možností je přímá volba poslanců. Tak se nám podaří eliminovat idioty ve straně. Další reakce, tentokrát z facebookového profilu senátora Grulicha. Ano toho senátora, který ve chvíli kdy byl přímou volbou převolen z předsednického postu na Praze 12 nechal oblast rozpustit a nyní si se svými kamarády vybírá, které idioty do jediné buňky v oblasti pustí a které ne.
A to nejlepší nakonec. Hrdličkou povznešený dnes na plná ústa vyřvává, jak by měl být Hrdlička ponížený a vyhozený. "Se sluhou musí jít i jeho pán," sdělil Svoboda ČTK v textové zprávě. A proč rovnou ne všichni sluhové toho pána, pane doktore? Proč ne všichni, kteří se o tohoto zrádce kdy opřeli aby se po zádech ostatních vyšplhali nahoru? Protože byste pak musel také odevzdat legitimaci.
Osobně s tím, co pánové Úlehla a Florián udělali nesouhlasím, ale ….
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ – poslanecký slib v platném znění
Vidíte tam někde jediné slovo nebo větu, frázi, o tom, že by se měl poslanec jakkoliv řídit tím, na čem se dohodne jeho klub nebo co dostane přikázáno z vedení strany? Má se řídit svým nejlepším vědomím a svědomím.
Čeho jsme za těch 24 let od listopadu ´89 dosáhli? Já osobně jsem dospěl. Ale tenhle národ jako celek bohužel asi ne. Já jsem dospěl v kritického a snad i pořád rovného člověka, který se ještě pořád ráno dokáže podívat do zrcadla.
Republika dospěla do stavu, kdy se o nás píše ve světě. Ale opravdu je to hurá?
"Poslanecká sněmovna i Rusnokova vláda byla na vedlejší koleji. Show jim vzal pán Pražského hradu," napsal deník Pravda, Slovensko
"Vládu Rusnoka jmenoval český prezident bez souhlasu parlamentních stran. A na jejich rozhodnutí nečekal ani v den, kdy měly o důvěře úřednické vládě hlasovat v Poslanecké sněmovně," deník SME, Slovensko
"Prezident může ovšem odmítnout jmenovat za Jiřího Rusnoka náhradu, a to až do příštích voleb naplánovaných na začátek roku 2014," tvrdí BBC, Velká Británie
"Jsme svědky opakované a hluboké krize českého politického systému," New York Times, USA
Cesta ven? Existuje ještě vůbec? Asi ano, ale jak jsem napsal a citoval výš. Bude to chtít pot , slzy, krev a hlavně tu dřinu. Pojďme zase dát pojmu demokracie to krásnou a opojnou vůni co měla v listopadu a prosinci ´89. Tenkrát nesmrděla po korupčnících, špionátorech a státních úřednicích rozbíjejících rodiny.
Pojďme pomalu, ulici od ulice, obec od obce, budovat společenství lidí, kde se nebude bát jeden otočit k druhému zády. A kde bude kvalifikovaná menšina vládnout tak, aby se za ní většina nemusela stydět. Ono to jde, ale musí se chtít.
