Papu pro důchodce, aneb dnes vaří penzista.
Jenže domácnost důchodce není vybavena kuchyní na úrovni čtyřhvězdičkové restaurace.
Má tak nějaký sporák, troubu, možná mixer a dnes snad i mikrovlnku. Pár kastrolů a hrnců a něco toho železa, co ke kuchyni patří. Třeba cedník. A teď má chuť uvařit si něco dobrého. Řekněme jehněčí kotlety na rozmarýnu, flambované Armagnacem. S artyčoky, chřestem a kopečkem kaviárového dipu. I vezme důchod, nákupní tašku a dobelhá se do místního superhyperultramarketu. Teda normálně by zašel nejprve k řezníkovi, ale pokud má stejnou smůlu jako já, že se na desetitisícovém sídlišti, v celé městské čtvrti, nevyskytuje ani jeden, podrandí tam, kam už jsem napsal. Při prvém pohledu do pultu s masem zjistí, že je tam jehněčích kotlet jako uranu v pískovci. No dobře, brblá, změníme jídelníček. Takový řízek, dozlatova osmažený, též není k zahození. No jo, jenže v balení je jich tři a více. Očičkama šmejdí, už by se smířil i s mletou na karbanátky, jenže co proboha bude dělat s minimálně půl kilem? No nic, budu žít zdravě a stravovat se racionálně, zvedá si v myšlenkách sebevědomí. I zamíří k pultu s mraženými surovinami. Dám si rybu. A sakra, nedám, přece ji nebudu žrát třikrát za sebou. Smuten děda zamíří k pultu s konzervami, koupí „Vepřové ve vlastní šťávě“ a vedle přibere šišku knedlíku, o kterém předem ví, že ho víc než dvě třetiny vyhodí. I když ho dá do ledničky, pozítří bude plesnivej. Dojda domů, jme se kuchtit. Otevře konzervu a zjistí, že místo proklamované vepřové obsahuje cosi mezi paštikou a lančmítem. Kolem je rosol, představující šťávu. Ale ten nevábný rosol je vlastně to nejlepší. Když se celá ta věc ohřeje, změní se v celkem poživatelnou kapalinu, kterou se dají omastit ta tři kolečka knedlíku, která mu k zasycení stačí. Zbytek dostane jeho parťák pes a jsou po obědě. Pes si pochutnal. Snad.
Možná jsem trochu nadsadil, ale opravdu jen trochu. Vařit umím a myslím, že dobře. Jen je najednou problém uvařit pro jednoho. Stejný problém je nakoupit. Vezměte tak jednoduché jídlo, jako je rajská omáčka s vařeným hovězím a rýží. Potřebujeme pěkný kousek žebra na vývar, tak tři hodiny táhnout, k vlastnímu jídlu pak třeba květovou špičku. No, šlo by i hrudí. Samozřejmě byste to vařili spolu, ale maso k jídlu vyjmuli, jakmile by bylo měkké. Srandičky, že jó? Nakonec máte dva kousky žebra, které uvaříte do měkka. Vývar nic moc, tak šup tam kostku masoxu. Jen s omáčkou se můžete polaskat. Drobně nasekat cibulku, osmahnout na másle do pískové barvy, přidat mouku a vymíchat zlatavou jíšku. A teď honem na to protlak, pohonit na dně hrnce, nesmíte to připálit a šup, zalít STUDENÝM vývarem. Jinak tam budete mít žmolky. Teď přidejte koření dle své chuti, ale skořice a hřebíček jsou složky povinné. Někdo přidá ocet, jiný cukr, jak komu libo. No a celou tu věc teď musíte nechat alespoň dvacet minut bublat a míchat a míchat. Pokud majdu připálíte, vylijte ji do h.., však víte kam a dejte si zbylé hovězí se strouhaným křenem. Recept na nelepivou a chutnou rejži třeba zase příště.
Tak, to by bylo. Jen mi nejde na rozum, proč se v prodejnách potravin prodávající věci zcela nepoživatelné. Kaučukové rohlíky a housky, knedlíky houskové z vaty a knedlíky bramborové ze zcela záhadné poloplastické hmoty. Proč je v konzervě, deklarované jako vepřové maso ve vlastní šťávě podivná, paštice podobná věc? A hotová chlazená jídla? Na obalu stojí „Hovězí guláš s houskovým knedlíkem“ a ve vaničkách je místo guláše cosi na způsob leča prohnaného mixérem a ve vaničce s houskovým knedlíkem je knedlík. Ten vatový. Proč se u nás stále tak neskutečně na žrádle (ale i jinde) krade a šidí? Hergot sakra, tak ať si výrobce přisadí u rohlíku kačku, u chlazeného jídla třeba i tu pětku, ať nežeru. Ale ať je to k žrádlu, vlastně k pochutnání. Vždyť to není žádná láce. Chlazené jídlo stoji začasté přes padesát kaček a za šedesát máte běžně v lidové restauraci polední menu. A kdyby mi pingl přinesl něco takového, měl by to nejspíš na hlavě. Ale dost, už jsem se rozvášnil až běda, ještě bych mohl začít nadávat třeba na politiku. Už brzdím a končím. Moje závěrečná otázka je tentokrát směřována jen na pamětníky, zato bude dvojná.
Pamatujete na chuť křupavoučkých housek a rohlíků, sypaných hrubou solí, mákem a kmínem? Co jeden cestou domů minimálně dvě sežral?
Michal Slavíček
Nem tudom!
Tak to je pravda, tímto strašlivým ugrofinským jazykem jsem nikdy nevládl a ani vládnout nechci. Mám horší problém. Jaksi přestávám rozumět češtině. Jazyku, který jsem nasával ( a správně bych dle dobového školského poučení o češtině měl napsat nassával) s mateřským mlíkem a šeštin jedné z pábiček mne celkem neovlivnil. Tedy krom krásných rčení, ale to si nechán na jindy.
Michal Slavíček
Má lež krátké nohy?
Já vám nevím. Staré přísloví tak tvrdí, ale mám takové svrbění na hřbetě, že je tentokrát mimo. Asi bych přijal variantu, že lež má krátké nohy akorát u blbce, který si nepamatuje to, co nalhal před pár minutami. A možná ani tady ne.
Michal Slavíček
Spíkujete česky?
Víte, já mám ten svůj hubní jazyk rád. Ten, který jsem kol sebe slyšel, když jsem začal krom bla ble blo říkat i máma a táta. Nevím, proč se mu říká ausgerechnet mateřský, pokud fotr mluví jazykem stejným. To je přeci diskriminace otců. Ale to dejme stanou. Můj babiček pyl eine Ésterajchin, ale kvůli tomu přeci nebudu mluvit coby Zulukafr.
Michal Slavíček
Ach ta paměť.
Máme jí dost nebo málo? Tedy druhů čili sortimentu, těch je na rozdávání. Podnikavec by si klidně mohl založit globální obchodní řetězec pouze s touto komoditou a neměl by problém s tím, co dát do „ausláku“ i na regály.
Michal Slavíček
Máme ještě šanci?
Nějak se mi ty veselé Velikonoce nevesele zvrhly. Venku ráno mrzne, občas se přežene krátká vánice. K procházce to není. Tak akorát zalézt „za kamna“ ke knížce. A knížka mne vlastně podnítila k následujícím úvahám. Vlastně to není knížka v pravém slova smyslu, ale encyklopedické dílo: Industriální topografie – ústecký kraj.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog
Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...
Zkouška z češtiny? Proti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti
Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Prodej rodinného domu, Skalná, ul. Pod Hradem
Pod Hradem, Skalná, okres Cheb
3 800 000 Kč
- Počet článků 132
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 962x