Nestrašme si děti reklamou

Onehda jsem jel se svým tehdy osmiletým synem autem. Měli jsme puštěné rádio, běžel reklamní blok a po jeho skončení se ze zadního sedadla ozvalo: „A tatí, co je to ta sexuální síla.“ Z hlavy se mi zakouřilo, jak rychle jsem vymýšlel odpověď, která mu to vysvětlí, a moc se v tom nezamotám. Jak to tenkrát dopadlo, si již dnes nepamatuji, ale nicméně mi došlo, že i tyto malé děti reklamu poslouchají a vnímají. 

Já být malým chlapcem, tak již teď mám trauma z toho, že se v dospělosti nevyspím. Protože budu muset pořád běhat na záchod. A když u toho vzbudím tu paní, co bude spát vedle mě, tak budu v průseru, protože se nedostaví to, co ona očekává. A že nebudeme moci hned.

Malá děvčata zase musí očekávat, že některé jejich dny se budou nést ve znamení zašpiněné postele a nemožnosti jít s kamarádkami do kavárny. Následně, že je budou zákonitě pronásledovat záněty močových cest a vaginální problémy.

Pro obě pohlaví bude noční můrou to, že je čeká neprůchodnost střev a zažívací problémy. A potom je určitě čekají problémy s klouby. Nakonec se ani nenají, protože jejich zubní protéza bude pořád padat.

Tedy potud, pokud nebudou jíst, užívat či používat ty správné prostředky. Hlavičky malé začnou přemýšlet:  „No jo, ale kdy s tím začít, aby nebylo pozdě?  A to, že jsem se včera v noci počůral, to je jako ono? Už je to tu? Tak brzy? A měl jsem problém zvednout tašku s nákupem. Opustila mě moje síla? Proč už teď vždyť jsem malý. Sakra neměl bych začít baštit ty pilule z reklamy?“ A trauma je tu.

Proč si strašíme naše děti již v útlém věku, kdy ony reklamou nechápou. Proč se musí při hokeji dívat na úplně debilní reklamu na to, že nějaký frajer s úplně červeným ksichtem může hned. Reklama je to debilní, z mého hlediska nevhodná, a hlavně před 22.00 nevysílatelná.

Dle mého názoru by se tato reklama měla vysílat úměrně k věku konzumentů. A reklama na zlepšování erekce rozhodně nepatří do odpoledního vysílání. Reklamní agentury by měly své zákazníky přesvědčit, že odpolední čas není rozhodně na tuto reklamu vhodný. A inzerent by měl jejich připomínku vzít, protože oni tomu rozumí (tedy alespoň by měli). A neměla by to být bezostyšná honba za tím,  jak vyluxovat reklamní rozpočet klienta do poslední koruny v co nejkratším čase. Ano chápu, je to jednoduché, klient to chce, médium přihodí nějaké časy za lepší cenu atd. Klasické kolečko reklamy. Ale to u toho nemůžeme být alespoň trochu soudní?  

To jsme doopravdy došli tak daleko, že nebudeme na nikoho brát ohled a budeme hrnout jakoukoliv reklamu o sto šest 24 hodin denně? Zajímal se nějaký reklamní expert tím, zda to případné konzumenty spíše neodrazuje? Já za sebe mohu říci, že mě by to bývalo bylo od koupě odradilo. Resp. nepřesvědčilo by mě to. Dobrý výrobek nepotřebuje tak masivní podporu za každou cenu. A ne že bych to potřeboval to tedy určitě ne, ale já tomu tak moc nevěřím.