Plíživě a pomalu to přichází.

Děje se to každý den. Pomalu denně se setkáváme s novými nařízeními, předpisy a zákony. Denně na nás někde vyjukne nové, MUSÍŠ. Co se za tím skrývá. Vždy nějaké nové povinnosti či zákazy. 

Mám pocit, že kdybychom všichni plnili v práci a doma to, co musíme, co nám stát nařizuje, tak se doma nevyspíme a v práci nic neuděláme.

Ale hlavně se v tom už přestáváme orientovat. Nařízení nedávají smysl, postrádají logiku, jedno vylučuje druhé. Přijde jeden úředník a chce po mě věci, které jsou více méně v rozporu s tím, co chtěl ten úředník před ním. Musíme plnit české zákony a také evropské. Musíme být v souladu s tím či oním.

V práci mám v dílně vrtačku, takovou tu modrou od Narexu. Pamatujete se na ní, chlapi. Asi většina starších ano. Občas jí na něco použiji, pořád funguje a nic jí není. Ale budu jí muset vyhodit. Nemám na ní návod v češtině. Abych si mohl přečíst, jak se strká do zásuvky, kam se dává vrták a jak se utahuje sklíčidlo. Abych do ní nerval vrták 15, když je jenom do 13. Mohla by se chuděra natrhnout. Jo a taky, abych si roztočený vrták nedával do oka. Takže jí vyhodím, koupím si novou, třeba úplně stejnou, ale s návodem. Jo a vlastně hned z prodejny pojedu k revizákovi, aby mi na ní udělal revizi. Bez revize do firmy nelez. Takto se roztáčí kola kapitalismu. Ne vlastní prací.

Paní ministryně Marksová a její parta navrhují nová pravidla pro práci z domova. Jedna z perel, která se v tomto návrhu vyskytuje, je že zaměstnavatel zkontroloval, jak je u zaměstnance doma zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci. A tak se nám zde plíživě dostává, že zaměstnavatel bude muset udělat revize na vše elektrické co má zaměstnanec doma. Bude muset prozkoumat jeho židli, zda je dostatečně pevná a jestli se stůl neviklá, jestli není jeho podlaha moc kluzká a osvětlení dostatečné. Další krok bude, že zaměstnanec bude muset mít u sebe teploměr a bude zapisovat teplotu v místnosti, jestli byla dodržena všechna pravidla hygieny práce. To musí být doopravdy koumák, ten co to vymýšlí.  Práce z domova navíc nemusí probíhat z domova, tak ještě zkontrolujeme chatu, chalupu a barák tchýně. Firma na to vyčlení pracovníka, který bude vše pravidelně objíždět a kontrolovat. Samozřejmě s náležitou evidencí. Sám tento pracovník bude chodit pravidelně na školení a povede o tom taktéž evidenci. Po čase se zjistí, že bude potřeba zkontrolovat, jestli na všechny přístroje v domácnosti má domácnost uloženy návody a pravidelně před spaním si je čte. Evidence čtení a znalostí je samozřejmostí.

Při návštěvě jedné firmy jsem zažil Inspektorát práce v akci. Jednalo o firmu rodinnou, na malém městě typuji tak s 5 max. 10 zaměstnanci. Gestapo by z nich mělo radost, naprostá arogance a dokazování nadřazenosti. Kdo jim dal tato práva a proč? To jsou lidé, pak nadlidé a nakonec Inspektorát práce. A to můžeme pokračovat – Hygienické stanice, Obchodní inspekce, celníci, berňák atd. jsou úřady, které k vám mohou kdykoliv vtrhnout, chovat se jak chtějí. Občas mi přijde, že mají větší pravomoci než policie. A už po vás jezdí a chtějí, abyste měli pregnantně zmáklou problematiku, kterou oni přišli zkontrolovat. Znali zákony a nařízení, které se této problematiky týkají.  Byli neustále k dispozici na pracovišti pro jejich potřeby, kdyby náhodou přišli. Najednou se neřeší dovolená, přestávka v práci a oběd.  Za to po vás budou jezdit ti, co přijdou příště. Zamyslel se někdo nad tím, jestli jsme vůbec schopni to všechno pobrat?

Podnikám 26 let, nejsem žádný velkopodnikatel, spíš malý.  Kdybych měl začít dnes, tak se na to vykašlu. To, co zde předvádí naše vláda, ministerstva, úřady a státní úředníci je hrozné. Je zde naprosto nepřátelské prostředí od státu vůči podnikatelům. V okamžiku, kdy velikost firmy nedovoluje mít na každou problematiku experta, který vše hlídá, tak je vaše firma na zavření. Ale tento člověk nic neprodukuje, ten jenom spotřebovává. Lze si najmout firmy, které vám to budou hlídat, ale zase za peníze. A pakliže je část vašich příjmů závislá na státu, tak stát je první, koho tyto vaše problémy nezajímají.

Milý čtenáři, to je už na další pokračování.