Paříž - hlavní město Francie, perla na Seině, město zamilovaných, kulturní metropole, nádherné a okouzlující město, na jejíž poznání jsou tři či čtyři dny málo. Paříž je tajuplná, plná překvapení a nečekaných momentů, velmi hektická, ale přitom všem vám život zde přijde naprosto přirozený, zaběhnutý ve svých kolejích. Každý si jistě vybaví při slovu Paříž krasavici Eiffelovu věž a z dáli mu do uší příjemně zní šansony Edith Piaf. Pohodu a klid si člověk může vychutnat v jedné s z několik stovek či možná tisícovek kavárniček, které jsou rozsety po celé Paříži, zejména v centru. Člověk se na chvíli zastaví a vsává do sebe příjemnou atmosféru.
Musée du LouvreMartin Kozák
Třetí den je vyhrazen pro návštěvu dvou nejvýznamnějších muzeí – Orsay a Louvre.
Od náměstí Place de la Republique přímým směrem až ke Galerii La Fayette – noblesní dům jako centrum luxusních obchodů s možností nákupů v největší parfumerii v Evropě, vedle které se nachází novobarokní Opera, která má nádhernou klenební malbu a schodiště a je zde i malé muzeum se starými partiturami.
Od Opery vede přímá ulice nabádající návštěvníky pro vstup do Muzea Louvre. Hlavní vchod je prosklenou pyramidou, pod kterousi návštěvník kupuje vstupenku a může vyrazit za dalším kulturním vzděláním. Určitě jeden jediný den je na „poznání“ celého Louvru velmi, ale velmi málo. Zpočátku se člověk zastaví u každého obrazu, každé sochy či vitríny, ale časem zjistí, že muzeum toho nabízí opravdu mnoho a není v lidských silách za jeden den stihnout poznat všechny krásy Louvru. Samozřejmě nikdo si nenechá ujít pohled na mistrovské dílo Leonarda da Vinciho Monu Lisu, která jistě každého návštěvníka překvapí svými rozměry – není nijak moc velký. To je tedy ten slavný obraz, u kterého se tvoří dlouhé fronty a každý má vymezený čas na vyfocení si tajuplné paní na obrazu. Celý palác je pro návštěvníky rozdělen do tří částí (křídel) – Richelieu, Sully a Denon. V Louvru je mnoho věcí, které stojí za shlédnutí, ale při pohledu na řeckou keramiku či egyptské svitky se člověk přenese do jiného světa, pro nás tak vzdáleného. Velkolepé jsou i velkoformátové obrazy, vedle kterých si člověk připadá jako trpaslík. Je zde i zařízení Napoleonových pokojů, zejména fascinující je jeho jídelna, zářící zlatem. Bohužel část expozice je vždy i dočasně uzavřena díky renovaci. Muzeum Louvre nabízí tisíce děl světoznámých autorů, od dob starověkého světa až do 19. století.
Hned přes most a přes řeku Seinu na druhém břehu čeká na návštěvu Musée d´Orsay, které není oproti Louvre tak rozsáhlé, ale nabízí také celou řadu krásných uměleckých děl, zejména z 19. století. Budova muzea dříve sloužila jako nádraží, a proto je její hala fascinující (zejména z „výhledové plošiny“ tyčící se skoro až ke stropu). Dle mého názoru je ale muzeum d´Orsay více „neuspořádané“ jako Louvre. Vždy ve výstavních místnostech je několik autorů, kteří ani nejsou nijak „soustředění“ do jednoho celku. Největší shluk lidí byl tentokráte v posledním patře, věnovaném impresionismu a postimpresionismu a zde byl nejfotografovanějším obrazem autoportrét Van Gogha. Mezi nejznámějšími autory, kteří zde mají své obrazy, můžeme najít Caluda Moneta, již zmíněného Van Gogha, Pierra Renoira, Édouarda Manet a mnoho jiných.
Tolik tedy památky Paříže, které jsou navštívitelné (po určité trase) za tři dny pobytu v Paříži.
více fotek na http://martinkozak.blog.idnes.cz/c/61481/Pariz-turisticka-fotoblog.html
