Gejša. Toto slovo ve mě vyvolává představu vznešené vzdělané dívky. V jiném vyvolává přímo erotické představy.
Gejša pochází ze slova gej - umění a slova sha – přítomnost, společnost.
Gejša je krásná a inteligentní žena, většinou ze vznešeného rodu, jejímž hlavním posláním je bavit muže tancem, zpěvem, svojí přítomností. Patří mezi typické a neodmyslitelné symboly Japonska. První gejši byli muži, což mění pohled na toto povolání. Ale v polovině 18. století se začaly prosazovat gejši-ženy typické svým bílým make-upem a tradičním japonským šatem kimono.
Obličej a šíji si gejši natíraly bílým make-upem. Na šíji si většinou malovaly dvě nebo tři čáry ve tvaru klínů, což má působit dramaticky a velmi eroticky. Oblečení gejši podtrhuje ženskou postavu. Bylo šito z hedvábí a jeho cena byla velmi vysoká. Gejša měla několik kimon.
Ke zvláštnostem života gejši patřila dražba jejího panenství – mizuage. Dražit mohl každý, kdo na to měl. Nebyla to levná záležitost a dražba patřila k prestižním společenským událostem. I gejša sama se snažila o to, aby její panenství bylo vydraženo za co nejvyšší částku. „Nechtěně“ ukázala nožku před vysoce postaveným úředníkem, rafinovaným pohybem a očním kontaktem naznačila věhlasnému a bohatému lékaři, že stojí o jeho přízeň. Po vykonání mizuage si gejša změnila účes, a tím dala najevo svůj nový stav.
V té době nebylo zvykem, aby muž byl své ženě věrný. Žena - manželka sloužila jako hospodyně a matka jejich dětí. Zatímco muži hledali rozptýlení i romantiku u milenek. Muži nehledali u gejši jen sexuální vyžití, ale především zábavu na úrovni a inteligentní komunikaci. Nebylo výjimečné, že muž svou gejšu obdivoval jako člověka, u kterého našel porozumění, klid a vyrovnanost.
Pokud byla gejša úspěšná a krásná, stávalo se, že jí bohatý a vlivný muž nabídl oficiální milenecký poměr. Tento vztah byl veřejný a muž byl veden jako její "danna" - patron. Platil v době jejich vztahu (který trval většinou půl roku až rok) většinu jejích značných výdajů za bydlení, jídlo a klasický hodinový honorář za čas, který s ní strávil. Gejši vždy samy rozhodovaly, zda s mužem naváží i fyzický poměr, ačkoliv byly kromě této výjimky smluvně povinné mu věnovat třeba i veškerý volný čas co měly. V povědomí je, že gejša byla prostitutka. Není tomu tak. Gejša je mužovou společnicí a důvěrnicí.
V dnešní době, kdy polonahou ženu vidíme i v reklamě na zubní kartáček, je pro nás zvláštní myšlenka, že muže vzrušoval pohyb zápěstí při nalévání čaje, nenamalovaná kůže na krku, pohled nebo pohyb vějíře při tanci… Je naše současnost opravdu tak daleko, nebo byl dřívější život barevnější a zajímavější?
