Připadal jsem si jako konev. Pot ze mě prýštící zkrápěl kamennou podlahu hanojského hotelu. Právě v takové situaci jsem potkal Iva Žďárka - českého diplomata, který v sobotu večer zemřel při útoku teroristů na hotel Marriot v pákistánském Islamabádu (o atentátu zde).
Ivo Zdarek. Ceský diplomat, který zahynul pri útoku teroristu.FOTO - MZV
Byla horká březnová noc, právě jsem s výpravou premiéra Mirka Topolánka dorazil do Vietnamu a pokoušel se zprovoznit počítač, který – snad vyděšen vlhkostí – trucoval...
Vtom se nade mnou sklonil dlouhý muž a musel jsem se věru zaklonit, abych mu pohlédl do obličeje.
Byl samozřejmě suchý, navíc elegantně oblečený i dobře naladěný, což bylo po dlouhých hodinách strávených s českou delegací velmi osvěžující zjištění.
Jeho jméno bylo Ivo Žďárek, český velvyslanec ve Vietnamu.
Hovořili jsme spolu několikrát. O tlacích, které na český konzulát v Hanoji vyvíjejí agentury snažící se vyexpedovat co nejvíce vietnamských venkovanů do Česka.
O tom, kdo šíří drby o českých diplomatech v Hanoji.
A proč nepovažuje za možné, aby tito brali za vyřízená víza úplatky. Ohlásil mě proto u konzulky, která se za jeho úřad bila jako lvice.
Ivo Žďárek reagoval klidně a tiše i na otázky, které mu nemohly být příjemné. Uměl se ozvat, pokud zpráva o jeho činnosti nebyla přesná. Učinil tak slušně, bez urážek a moralistních výlevů.
Velvyslancem nejen byl, ale rovněž se tak choval.
V letadle do Saigonu jsem se ho zpola konverzačně ptal, kam se chystá po Vietnamu. „Do Pákistánu,“ zaradovaly se jeho oči nahlas. Poprvé. Konečně došlo na téma, které jej těšilo. ¨
Později jsem se dozvěděl, že si post v Islámábádu vybral sám.
Vlastně jsem ho neznal, ale měl jsem dojem, že se odpovědnosti ani rizika nebojí.
V moři českých diplomatů, kteří se schovávají za podřízené, mluvčí, ba nefungující telefony, navíc působil jako opravdový diplomat.
Který navíc občas i něco řekl.
Pavel Novotný, redaktor MF DNES
