Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Příliv a odliv, aneb jak to ten Měsíc dělá?

Mechanismus přílivu a odlivu se dá vysvětlit jediným obrázkem. Ten je však na první pohled pochybný. Nebo ne?

Jen málokomu ve škole neřekli, že příliv a odliv způsobuje Měsíc svou gravitací. Méně se však už učí, jak to ten Měsíc vlastně dělá. Je to možná proto, že by se to špatně vysvětlovalo. Obrázek, který jev přibližuje, musí být po bližším prozkoumání špatně. 
 

Na první pohled se to zdá jasné. Měsíc svou gravitací přitahuje vodu a ta vytváří jakýsi lalok, který vnímáme jako příliv. Po chvíli přemýšlení se však začneme ptát, kde se vzal příliv na odvrácené straně. Tam by měl být naopak odliv, z těch míst by se měla voda působením měsíční přitažlivosti přesunout na opačnou stranu Země. Pak by však musel být příliv pouze jednou denně, což není pravda.

Ono by to asi chtělo ověřit pokusem v laboratoři. Vezmeme kuličku, to bude naše Země. Má sice zanedbatelnou gravitaci, zato je přilnavá. Stačí ji namočit do vody a ona už si nějakou dobu svůj vodní obal udrží. Přivážeme ji na nit, zavěsíme nad stůl a pozorujeme, co se bude dít. Přesně podle našich předpokladů veškerá voda stekla na spodní stranu kuličky, kde tvoří kapku, zatímco nahoře je sucho. Jenomže v případě skutečného přílivu to tak není. Něco děláme jinak, chybujeme jak ve svých představách, tak i v pokusu.

Chyba je v tom zavěšení. Měsíc přece také není nad Zemí zavěšen na nějaké konstrukci. Přestřihneme tedy nit, na které kulička visí, a ještě než spadne na stůl, ji rychle vyfotíme. Situace se změnila. Na fotce vidíme, že teď je kulička pokryta vodním filmem rovnoměrně.

Vlastně by nás to nemělo překvapit. Padající kulička se nachází ve stavu beztíže. Vše, co není něčím podepřeno, jako třeba vržený kámen nebo utržený výtah, se ocitá ve stavu beztíže. Všechny síly, které na něj působí, jsou perfektně vyrovnané. Kdo někdy skočil z několika metrů do vody, jistě si pamatuje podivný pocit při pádu. To je právě ten stav beztíže. Kapky padající při dešti mají kulový tvar (pokud zanedbáme vliv odporu vzduchu). To proto, že na ně nepůsobí jiné síly, než ty, které je drží pohromadě. Tytéž síly teď rozprostřely vodu rovnoměrně po celém povrchu naší kuličky.

Teď tu ale narážíme na problém. Ačkoli se nám zdá, že je gravitační zrychlení všude stejné, ve skutečnosti se s rostoucí vzdáleností od povrchu Země zmenšuje. Každý bod na kuličce by chtěl být v beztížném stavu, což však vede k tomu, že bod na spodní straně kuličky chce padat rychleji (je tam větší gravitační zrychlení) a bod na horní straně chce padat pomaleji (zrychlení je tam menší). Ačkoli obě síly míří stejným směrem, jedna je věší a druhá menší a pro pozorovatele uprostřed kuličky to vypadá, jako by síly mířily od sebe. Vzniká nám tu rozdíl sil, který chce kuličku roztáhnout do tvaru elipsoidu. Kulička je pevná, ale vodní obal ten tvar zaujme. V případě malé kuličky jsou tyto změny neměřitelné. V případě Země v gravitačním poli Měsíce vzniká díky těmto silám příliv.

Měsíc není jediné těleso, které se na přílivu a odlivu podílí významnou měrou. Asi čtvrtinovou silou zde ještě působí naše Slunce. Oba zdroje jsou na sobě nezávislé a určitým způsobem se skládají. Podrobnosti se můžete dočíst v přístupné podobě na blogu Dany Tenzler zde.

Měsíc působí nejen na hydrosféru Země, ale i na její vlastní těleso. Země zas na oplátku neustále deformuje Měsíc. Obě tělesa jsou v bezpečné vzdálenosti, a tak jsou tyto deformace zanedbatelné. V blízkém i vzdáleném vesmíru se však stává, že se nějaké těleso dostane pod tuto bezpečnou vzdálenost (nazývá se Rocheova mez), deformační síly převáží nad jeho soudržností a těleso se rozpadne. Stává se to například kometám přiblíživším se k Jupiteru nebo Slunci. Ve vzdáleném vesmíru tímto způsobem černé díry trhají dotěrné hvězdy.

Příliv a odliv, deformace Země, periodické změny tlaku vzduchu, to všechno souhrnně nazýváme slapové jevy. Slapová vlna obíhající Zemi je vybuzena silovým působením Měsíce. Každá akce však budí reakci stejné velikosti. Takovou silou, jakou působí Měsíc na vlnu, působí vlna na Měsíc, a protože je zároveň strhávána rotací Země, přenáší na Měsíc část jejího momentu hybnosti. Jinými slovy, nutí Měsíc obíhat rychleji, a tak se od nás stále vzdaluje. Na druhou stranu, díky tření, slapová vlna zpomaluje rotaci zúčastněných těles. Země teprve zpomaluje, Měsíc to už vzdal a obrací k nám stále stejnou tvář.

Animace přibližující mechanismus vzniku přílivu a odlivu. Druhá polovina snímku ilustruje spolupůsobení Slunce a Měsíce při vzniku skočného a hluchého přílivu.

Autor: Dana a Rudolf Mentzlovi | středa 11.4.2018 8:00 | karma článku: 27,81 | přečteno: 27553x
  • Další články autora

Dana a Rudolf Mentzlovi

Za meteorologickými družicemi

Družice pozorují Zemi z vesmíru už po desítky let. Jejich snímky se staly běžnou součástí předpovědí počasí. Jak pracují a co umí změřit? Jak přispívají ke studiu klimatu?

16.8.2020 v 10:08 | Karma: 7,95 | Přečteno: 344x | Diskuse| Věda

Dana a Rudolf Mentzlovi

Holandsko proti moři

Po staletí Holandsko čelí záplavám z moře a opět si vydobývá své území. Ani v dnešní době práce nepřestává.

13.8.2020 v 19:47 | Karma: 14,08 | Přečteno: 531x | Diskuse| Věda

Dana a Rudolf Mentzlovi

Za jadernou fúzí k Baltskému moři

Už desítky let se ozývají zprávy o termojaderné fúzi jako zdroji energie pro budoucnost. Jak pokračují výzkumy a čím se liší tokamak a stelarátor?

10.8.2020 v 20:06 | Karma: 17,33 | Přečteno: 699x | Diskuse| Věda

Dana a Rudolf Mentzlovi

Hledání druhé Země

Po nedávném objevu hnědého trpaslíka neusnula ondřejovská skupina výzkumu exoplanet na vavřínech. Bude se podílet na vyhledávání Superzemí. Rozhovor s hlavním řešitelem.

6.12.2019 v 17:37 | Karma: 10,20 | Přečteno: 287x | Diskuse| Věda

Dana a Rudolf Mentzlovi

Světlo z hloubi vesmíru

Hvězdáři z Ondřejova objevili hnědého trpaslíka ve vzdálené soustavě v souhvězdí Raka; tuto zprávu sdělila média minulý měsíc. Rozhovor s objeviteli.

8.11.2019 v 6:25 | Karma: 17,61 | Přečteno: 440x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Voda mezi filharmoniky, desetitisíce lidí bez proudu. Bouřky zahltily hasiče

22. června 2024  8:39,  aktualizováno  11:25

Silné bouřky, které prošly odpoledne a večer přes Česko, se v noci přesunuly nad Moravu. Provázely...

Expert: Méně nálepek. Nazývat opozici bez důkazů dezinformátory je špatné

22. června 2024  10:05

Vysíláme Dezinformace se zneužívají v politickém boji. Ale nejen ve smyslu šíření lží, ale také v...

„Je to má vlast.“ Za Ukrajinu válčí i vojáci z řad vietnamské komunity

22. června 2024  9:05

Sledujeme online Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není...

Rusko v noci opět ostřelovalo na Ukrajině energetickou infrastrukturu

22. června 2024  7:40

Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou...

Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete
Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete

Ajvar skvěle dochutí všechny grilované pokrmy. V redakci jsme vyzkoušely jemný i pálivý Ajvar, který se hodí k masu i zelenině. Jaké recepty se...

  • Počet článků 135
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 732x
Dana se zajímá o literaturu, Rudolfa baví astronomie a fyzika. Spolu jsme napsali několik příběhů z vesmíru. Jejich žánr se nazývá hard sci-fi, ale my mu říkáme realistická sci-fi. Ani vlas vám z hlavy nespadne, jste-li v beztížném stavu. Naši oblíbení autoři jsou Ludvík Souček a František Běhounek.