Hvězdné Městečko

Let prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru vzbudil nadšení, ale i otázky. Nenápadná, ale velmi obtížná byla otázka pravopisná: má se psát Hvězdné Městečko s velkými písmeny, nebo hvězdné městečko? 

Sám Vladimír Remek i jeho náhradník Oldřich Pelčák uváděli, že výcvik kosmonautů probíhal v Hvězdném Městečku nedaleko Moskvy. V jiných textech se vyskytovala podoba Hvězdné městečko. Do řešení problému se statečně pustila Naděžda Fuková v časopise Naše Řeč (ročník 67, rok 1984, č. 3, str. 164-165). Pokud by šlo o zeměpisné jméno osady, budeme psát sousloví velkými písmeny. V případě, že by šlo o obrazné pojmenování, ale oficiální název města byl jiný, pravidla pravopisu vyžadují psaní malými písmeny. 

Jazykovědkyně si vzala na pomoc Velkou sovětskou encyklopedii, vydanou v letech 1970-1981, a zjistila, že tato reprezentační publikace heslo „hvězdné městečko“ vůbec neuvádí. Přesto usoudila, že jde o vlastní zeměpisné jméno osady a je třeba psát je velkými písmeny.

Ve skutečnosti byl problém obtížnější, než se na první pohled zdálo. Oficiální název osady byl totiž Uzavřené vojenské městečko č. 1. (???????? ??????? ??????? ? 1).

Tak zněl po dlouhá léta název sídla, kde byli sovětší kosmonauté trénováni pro své lety. Městečko vyrostlo okolo Střediska přípravy kosmonautů, založeného r. 1960. Na místě probíhal a dosud probíhá výběr a výcvik kosmonautů, příprava k letům i poletová rehabilitace.

K dispozici je všemožné vybavení, například bazén s plnorozměrnou maketou orbitální stanice. V něm se nacvičuje stav beztíže, práce ve skafandrech a činnosti při výstupech do vesmíru. V modelu kosmické lodě Sojuz si kosmonauti vyzkoušejí fingovaný start, přistání a různé havarijní scénáře. Útrapy svého řemesla si vychutnají zejména na centrifuze, kde působí na jezdce zrychlení až 12 g.

Kosmonauti v Městečku bydleli i se svými rodinami, v domech, které pro ně byly postaveny. Také o občanskou vybavenost bylo postaráno, v místě je škola, školky, kino, divadlo a muzeum vesmírného cestování.

V sovětském období nebylo toto sídlo vyznačeno na mapách ani na ukazatelích. Vjezd a vstup byl jen na propustku. Z Moskvy se tam bylo možné dostat autobusem od metra Ščolkovskaja, který do r. 1980 nebyl v oficiálních seznamech tras.

Nyní má Hvězdné Městečko asi 5600 obyvatel a je i dnes obehnané zdí a obklopené lesem. Dovnitř se prochází skrz vojenské kontroly. Vchod je možný jen s propustkou.

Změna společenských poměrů se zde promítla vystavením kostela Proměnění Páně, založeného r. 2008. U vchodu do kostela jsou pamětní desky se jmény kosmonautů. Na internetových stránkách kostela zde si můžeme přečíst seznam kosmonautů v čele s Valentinou Těreškovovou, kteří se zde modlili při slavnostním posvěcení chrámu.

Středisko přípravy kosmonautů přestalo být r. 2009 vojenským útvarem a změnilo se na civilní středisko, které spadá pod agenturu Roskosmos. Poskytuje výcvik i zahraničním kosmonautům či astronautům, zejména co se týká ruské části ISS a lodí Sojuz, které jsou nyní jediným prostředkem, jak se mohou lidé dopravit na orbitální stanici.

Hvězdné Městečko bylo do r. 2009 vojenským uzavřeným sídlem, poté přešlo pod civilní správu, přičemž status uzavřeného města byl zachován. Původní název Uzavřené vojenské městečko č. 1. byl roku 2009 změněn na Uzavřený administrativně-teritoriální útvar – obec Hvězdné Městečko Moskevské oblasti.

V Sovětském svazu bylo v dřívějších dobách více uzavřených měst, kde platily přísně omezující podmínky pro pohyb a pobyt osob. Cizinci měli vstup zakázán a občané SSSR museli mít zvláštní povolení, jak pro vstup, tak pro opuštění oblasti. Všichni noví obyvatelé museli projít prověrkami NKVD nebo jejích nástupnických organizací.Velmi často se tajila i samotná existence těchto měst. Byla to sídla s vojenskými, průmyslovými a vědeckými zařízeními, např. centra jaderného výzkumu, místa zbrojního a jaderného průmyslu, nebo příhraniční města. Z těch větších a známých to byl například Kaliningrad, Nižnij Novgorod, Samara, Sevastopol, Čeljabinsk, Vladivostok.

Některá uzavřená sídla přetrvala dodnes jako uzavřené administrativně-teritoriální útvary. V Kazachstánu jsou dvě uzavřená města pod ruskou správou: známý Bajkonur a Kurčatov na Semipalatinské testovací základně. Ukrajina měla dvě uzavřená města do poloviny 90. let 20. století, a to Sevastopol a Dněpropetrovsk.

V Rusku je nyní 42 veřejně známých uzavřených měst s celkem 1,5 mil. obyvatel. Názvy a lokace přibližně dalších 15 měst zatím ruská vláda nezveřejnila.

Prameny:

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B2%D1%91%D0%B7%D0%B4%D0%BD%D1%8B%D0%B9_%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D0%BA

https://de.wikipedia.org/wiki/Geschlossene_Stadt

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uzav%C5%99en%C3%A9_m%C4%9Bsto