Ukrajina jako kolbiště velmocí

Na Ukrajině jako by na chvíli obživla studená válka, při níž se "západ" a "východ" přetahují o to, do kterého bloku země připadne. Demonstrace, ať už ty v Kyjevě nebo na Krymu, byly jen vnějším projevem tohoto zápasu. Nyní svět trne hrůzou, že Rusové pomocí armády zemi roztrhnou ve dví. Jenže na to, abyste zemi roztrhli, musíte být dva... 

EU i Amerika vydávají teď jedno protiválečné prohlášení za druhým, ale nikdo nemůže popřít, že jejich záměrem bylo dostat Ukrajinu do své sféry vlivu. Sledovali tím své zájmy. Rusko obsazením Krymu sleduje svoje, byť se tím dostává prakticky na hranu války. Můžeme doufat, že k tomu nakonec nedojde, ale nemůžeme doufat, že by se Rusko svého vlivu na Krymu vzdalo. Rusko je obviňováno, že svůj vliv prosazuje amorálními prostředky. Je v tom ale samo?

Rusko není jedinou zemí, která by měla s nasazením své armády problém. Když to vyžadovaly americké zájmy, tak napochodovali do Afghánistánu a Iráku. Západ sledoval své zájmy vytvořením Kosova, Rusko udělalo totéž s Osetií. Když se Británie s Francií rozhodla bombardovat Kaddáfího, tak ho vybombardovaly. A nikdo se nikoho na nic neptal. Každý se rád dovolává OSN a mezinárodního práva, když je to pro něj výhodné. Když to jde proti jeho zájmům, tak z nich udělá stafáž. A Radu bezpečnosti stačí paralyzovat jedním vetem.

Slovo velmoc reprezentuje právě schopnost použít svou moc k prosazení svých zájmů vůči ostatním. Kdysi vládla světu Británie s Francií skrze svá koloniální impéria, dnes mají moc jiní. Každá velmoc ale bude vždy a všude prosazovat své zájmy na úkor slabších. A to bez ohledu na to, jak demokratické jsou uvnitř. EU ráda verbálně hájí lidská práva, ale jen do chvíle, kdy je třeba s Čínou nebo Ruskem dělat byznys.

EU ale nemůže veřejně říct, že v zahraniční politice kašle na lidská práva, stejně jako USA nemohou otevřeně říct, že šli do Iráku kvůli ropě. Veřejné mínění by něco takového nemohlo přijmout. Nemám potřebu se jakkoliv zastávat Saddáma nebo Muammara. Proč bych je měl litovat? Vtip je v něčem jiném. Pokud chtěli USA skutečně Saddáma svrhnout, mohli to udělat hned po válce s Kuvajtem. A pokud Kaddáfí tak moc Evropě vadil, proč ho Berlusconi ochotně sevřel v náruči? Nejde o to, že by si nezasloužili svrhnout, ale že je Západ svrhl tehdy, když se mu to zrovna hodilo. Morálka k tomu vytvořila jen nutný závoj. Podobně jako Putin teď musí vyprávět pohádky o Rusech trpících na Krymu.

Rusko si na Ukrajině hraje s ohněm, ale není samo, kdo do něj přikládá. Od začátku šlo zejména o to, kdo si pojistí vliv v zemi. Jak už jsem napsal, doufám, že k válce nedojde, protože poraženými by byli zase jen lidé. Stali by se skutečnými pěšáky ve vysoké hře velmocí.