Nedáno zde zněl názor, že "žháři z Vítkova" byli za útok zápalnou lahví potrestáni zbytečně exemplárně, z velké části kvůli "štvavé" mediální kampani, která ovlivňovala soudy. Výjimečné tresty za jednu zápalnou lahev? Já si myslím, že naprosto po právu.
Nejpve pár suchých faktů - závažné popáleniny na 80% těla jsou bez okamžitého a intenzivního lékařského zásahu smrtelné. Masivní nekróza buněk vyvolá systémový šok, ze kterého se bez napojení na přístroje nedostanete. Navíc takovéto masivní poranění je snadnou branou pro vstup infekce, proti které vám v danou chvíli nemusí pomoct ani svěcená voda. Zejména pokud k infekci dojde až po převozu do nemocnice, protože nemocniční nákazy jsou mnohem agresivnější než ty, které můžete běžně chytit. Suma sumárum si troufám tvrdit, že obvinění z pokusu o vraždu je plně na místě, a byl to pokus spáchaný velmi zavrženíhodným způsobem.
Vykládat hod zápalnou lahví jako projev mladické nerozvážnosti není v žádném případě na místě. Mladická nerozvážnost je, když jde někdo s prakem na vrabce. Čtveřice výtečníků musela velice dobře vědět, co může svým jednáním způsobit. A pokud jsou to taková telátka boží, že nechápou, co taková zápalná láhev dělá, tak se to zkrátka dozvědí u soudu. Zápalná láhev skutečně není granát, ale pořád je to zbraň. Kterou použili zcela záměrně a vědomě.
Četl jsem rovněž argument, že čtveřici nebyl nijak dokázán úmysl zabít. Inu do hlavy jim nevidím. Co si od hodu lahví slibovali, vědí jen oni sami. Nedá se čekat, že při své obhajobě vystoupí s tvrzením "Ano, chtěli jsme je všechny upálit". Skutečně asi nemohli vědět, koho a jestli někoho tou láhví zasáhnou a tudíž skutečně nemůžeme dokázat "přímý" úmysl Natálku zabít.
Otázkou je, zdali je to ovšem z hlediska viny a trestu relevantní. Pokud bych někam na ulici umístil časovanou bombu, bylo by z pohledu soudu úplně lhostejné, že jsem nemohl při jejím umístění vědět, jestli střepiny trefí pana Nováka nebo pana Vomáčku. Klíčový byl můj zjevný úmysl umístit bombu. Analogicky pokud se mládenci rozhodli vrhnout zápalnou láhev, nemůže jim být k dobru přičítán fakt, že nedokázali odhadnout všechny potenciální důsledky. Nejednali v sebeobraně ani pod nátlakem. Pokud něco takového někdo vědomě použije, musí nést následky. Že to takhle (prý) nechtěli, to nepatří mezi zdařilé omluvy.
Takže si to shrňme: způsobili život ohrožující zranění s doživotními následky, jednali po dlouhodobé přípravě, čin vykonali jako organizovaná skupina, obětí bylo dítě a akce měla rasový motiv. Ať byl mediální humbuk jakýkoliv, vidím jen samé přitěžující okolnosti. Trest je velmi přísný, a můžeme ho obdařit přídomkem "exemplární", ovšem rasově motivovaný útok, který téměř skončil smrtí dítěte, je rovněž "exemplární" čin. Bez ohledu na to, co odsouzená čtveřice ve skutečnosti měla nebo neměla v plánu.
