Martin Komárek je ukázkový příklad, jak lehce zblbnete v politice

Když jsem poprvé uslyšel, že Komárek přesedlal z novinařiny na politiku, nechápal jsem to. Do té doby jsem ho považoval za celkem rozumného člověka. Ve svých článcích dával politikům co proto, a teď se hodlá stát jedním z nich? To chce být druhý Radek John? Bohužel postupem času docházím k závěru, že se tento můj předpoklad naplňuje. Úlohou Martina Komárka bylo především propůjčit nové straně svou známou tvář a jméno.

Kdo chce s politiky býti, musí s nimi výti. A držet basu a stranickou loajalitu. Komárek-novinář by jen těžko mohl nepoukázat na potenciální střet zájmů vlastního šéfa, vlastnícího potravinářské impérium. Těžko by se mohl alespoň nepozastavit nad chybějícím lustračním osvědčením. Komárek-politik ale nemůže, či spíše nesmí. Jako správný politik musí ukazovat jen na průšvihy těch druhých. A také si osvojit pořádně ostrý slovník, protože umírněný politik se nikde neprosadí.

Opravdu nevím, jestli je Štern "prasák", jak to okomentoval Komárek, nemáme ohledně této aféry žádné pořádné informace a celé to vypadá jako divadelní představení pořádané v psychiatrické léčebně. Musím ale říct, že podobnými výrazy klesá na úroveň těch politiků, které dřív tak horlivě tepal na stránkách novin.

Vůbec z některých jeho veřejných vystoupení je mi spíš smutno. Jako tehdy, když u pultíku zmateně cosi říkal o možnosti vymazat Senát z ústavy a svůj výstup korunoval slovy, že už musí končit, jelikož ho rozhodilo, že se mu poslanci smějí. Nebo když v rozhovoru prohlásil, že by poslanci měli kontrolovat zpravodajství ČT. Ne že by snad "četka" nějak vynikala kvalitou, ale pusťte do toho ještě poslance a něco zažijete...

Nerozumím tomu, co vlastně šel Komárek do politiky dokázat. Měl snad pocit, že jeho život potřebuje změnu? Nebo už ho nebavilo o politice pořád jenom psát a rozhodl se ji sám dělat? Nebo nebyl vůči svodům moci a vlivu zase až tak imunní? Jako billboardová tvář posloužil dobře, ale dál se "vyprofiloval" spíš jako nedobrovolný komik. Pokud se pamatuju správně, Babiš v jednom z předvolebních rozhovorů řekl, že Komárek má za úkol "spíchnout" program. Dalo by se čekat, že tedy bude hrát úlohu jakéhosi mozku ANO, ale přitom nedostal žádnou pořádnou funkci a většinu času o něm neslyšet. Stropnický za svoje procítěné hraní v předvolebních spotech dostal alespoň to ministerstvo...

Celá věc mě trochu nutí k zamyšlení - byl Komárek takový už předtím, nebo prostě každý, kdo dostane vstupní kartu do Parlamentu, podlehne jakési neviditelné kletbě a promění se v standardního politického "dinousaura"? Je vůbec možné se dostat do vrcholové politiky a zůstat normální? Kdybych se někdy nedejbože stal poslancem, proměním se taky?

Možná je to vážně tím, že když je člověk obklopen samými politiky, sám se začne chovat jako politik. Systém kandidátek spolehlivě vytřídí ty, kteří tuhle hru hrát nechtějí. Stranické vedení budou vždycky tvořit hoši a děvčata, co spolu mluví. Stranické orgány dokážou snadno uzemnit každého solitéra, pokud z něj tedy někdo neudělá třeba ministra pro lidská práva. Chcete-li dělat politiku, musíte poslušně hlasovat na grémiích a plamenně řečnit u pultíku, když na vás vyjde řada. Jinak vás čeká kariéra osamělého a nikým nechtěného vlka.

Politika totiž možná není povolání, ale diagnóza. Diagnóza zblbnutí.