Tomu se říká úlet. Opravdu si nejsem vědom, že by na Václaváku létaly nějaké zápalné lahve, ostřelovači tam pálili na všechny strany a země se téměř rozpadla. Janukovyč rozhodně nebyl žádný beránek a vzor demokrata, ale to neznamená, že teď místo něj nastoupili sympatičtí hoši, kteří jsou zosobněním všech ctností.
Pokud jde o masy lidí, které by ráda Albrightová přivedla k vládě, pak je tu malý problém, jelikož ty masy rozhodně nepostupují stejným směrem. Ukrajina je po mnoha stránkách hluboce rozdělená země, která asi dost těžko bude hledat společnou řeč. Československo se sice také rozdělilo, ale obešlo se přitom bez dělostřelby a zahraničních intervencí.
Jen doufám, že paní exministryně nepovažuje Porošenka za ukrajinského Havla. Kam přesně bude Ukrajina pod jeho vedením směřovat, to se teprve ukáže, ale velmi pravděpodobně se podělí o moc s kolegy oligarchy, aby pro něj udrželi loajalitu východních regionů výměnou za vliv. A určitě nezapomene ani na svoje věrné, Kličko dostal radnici v Kyjevě, pro Jaceňuka se jistě také nějaké místo najde. Porošenko má sice kredit finanční, ale sotva morální...
Snažit se někoho přesvědčit, že Majdan nasměroval Ukrajinu ke světlé budoucnosti, je přinejmenším neúčinné. I když se země třeba nakonec nerozdělí, bude se vzpamatovávat roky. Podepsaná asociační dohoda a finanční pomoc EU ji přišla dost draho. Ostatně o oranžové revoluci, která Janukovyče smetla poprvé, se kdysi tvrdilo to samé, co pronesla Albrightová o Majdanu. Netrvalo dlouho, a její vítězové se pustili do sebe navzájem. Moc oligarchů to nijak nezlomilo, o všudypřítomné korupci nemluvě. Tymošenková se stala miláčkem západních médií, miláčkem Ukrajinců ale už dávno není. Jak dlouho sen o slavné revoluci, přinášející demokracii, vydrží tentokrát?
Ať už si o našem polistopadovém vývoji myslíme cokoliv, byl to jen odvar toho, co teď Ukrajinu čeká. Navzdory všemu jsme a vždy jsme byli součástí Evropy a mohli jsme navazovat na její kulturní a politické tradice. První republika byla jedinou skutečnou demokracií, která mezi válkami ve střední a východní Evropě vznikla. Ale o co se může opřít Ukrajina? Zavést formální demokratické postupy není těžké, ale vybudovat skutečně stabilní systém z ničeho je úkol na generace. Zatím země směřuje spíš k tomu stát se jakýmsi přívěskem EU, vklíněný mezi ni a Rusko.
Majdan jako rok 89? Možná v roce 2089...
