Při jedné pracovní cestě s kolegou z práce po Pelhřimovsku jsme dojížděli pěkný zánovní mercedes s německou poznávací značkou. Auto jelo velmi pomalu, jako by někdo něco hledal, tak jsme ho začalipředjíždět. Po předjetí na nás auto začalo blikat a řidič v autě začal gestikulovat něco ve smyslu, abychom mu zastavili.
Můj klolega je od přírody velmi opatrný ale přesto zastavil, centrálem zamknul dveře od auta a mírně pootevřel okýnko ke kterému přicházel sympatický mladý pěkně oblečený muž. Na první pohled bylo jasné, že jeho kořeny jsou arabské. Slušně se představil jako doktor z Německa a zeptal se, zda umíme německy nebo anglicky. Jelikož jsme byli v angličtině kovanější, zvolili jsme angličtinu. Muž se nám ihned lámavou, ale vcelku obstojnou angličtinou (jako každý němec nebo rakušan) vysvětlit svůj problém. Jede prý z obchodní schůzky z prahy, ale nevzal si dostatek peněz a kartu muz nějakého důvodu nikde neberou. Potřeboval by prý alespoň tisíc korun nanaftu a jako arabský milodar nečekaně vhodil obrovský zlatý prsten kolegovi do klína s tím, že jde o prsten za 30 000 Kč, ale ať si ho vezmeme a dáme mu na naftu.
Bohužel i my jsme nebyli zrovna dvakrát penězi vybaveni, takjsme mu slušně odpověděli, že u sebe máme dohromady asi 200 kč, což jen tak tak pokryje naše náklady na oběd. Když jsme mu vraceli prsten, ihned přistál skrzeokýnko zlatý řetěz. Muslim z rakouzka s podivnou asi ještě starou poznávací značkou se nám již zdál být už totálně podezřelý. Jeho gestikulace se znásobovala a potom co můj kolega pravil „ty vole já už nevim co tomu debiloviříct“ s námi plynule přešel do češtiny s tím, že mu dvě stovky za ten „zlatý“ řetěz stačí.
Na řetězu bylo vyznačeno „18k“:) Téměř pravý zlatý řetěz jsme se pokoušeli vypreparovat skrze okýnko zpět, cemuž vehementně, teď již plnokrevný CIKÁN bránil. Nakonec vytáhl kolega svou stokorunu a vložil ji k okénku. Jakmile zaplula do cigošovo kapsy, něco zamumlal obrátil se, skočil do auta a zmizel. My dva jsme na sebe chvíli koukali čeho jsme to byli svědky, respektive, čeho jsme se stali obětí nebo útokem? Celá situace byla naprosto neuvěřitelná a jak mi mnozí potvrdí, pokud na ní člověk není připraven, je velice vyveden z míry.
Po nějaké chvilce, co jsme se vzpamatovali, jsme si přečetli vizitku kterou nám stačil hodit do auta a nemohli jsme uvěřit jejímu obsahu! Ostatně posuďte sami J
Po zhlédnutí této vizitky jsem si vzpomněl, jak u mě nedávno zvonila taktéž celkem sympatická paní, které bych arabské předky také věřil s tím, že zastupuje zahraniční firmu, která vyrábí zabezpečovací zařízení. Všechno bych jí i byl uvěřil dokud mi nedala vizitku, za kterou by se stydělo i čtyřleté dítě plnou logických nesmyslů a gramatických chyb.
Musím tímto důsledně varovat nad těmito praktikami, které jsou čím dál více rafinovanější. Dávejte si pozor při cestách, na nákupech, kdykoliv nastupujete nebo vystupujete z auta. Buďte obezřetní a nevšímejte si cizinců (kor muslimů), kteří chtějí pomoci. Jejich taktika psychického nátlaku z pocitu viny, že vy vlastníte jejich rádoby zlato je velmi účinná a věřím, že na slabší povahy a starší lidi velmi efektivní. Nechci ani pomyslet, kolik důvěřivých babiček a dědečků z vesnic tenhle hajzlík okradl.
A na závěr prosím ty, kteří se vyznají v právu, aby do diskuze sdělili, jak se těmto praktikám aktivně bránit bez použití násilí. Mě to zavání minimálně neoprávněným podnikáním. Bohužel jsem ale k přístupu a možnostem policistů velmi skeptický…
