Je to již několikátý rok, co vyrážím na prázdniny bez manžela, jen s jednou nebo dvěma dcerami. A je to bezva.
Mohl by s námi i syn, ale ten se potatil a ideální prázdniny jsou pro něho ty strávené v klidu doma a na zahradě.
Jediným manželovým a synovým požadavkem je před odjezdem naplnit ledničku. To mi potom po pár hodinách cesty přijde SMS: "Dobře dojeďte a dík za klid a volný dům. Užijte si to."
Včera jsem se vrátila z úžasné a nezapomenutelné dovolené - sjíždění Vltavy. Sbalila jsem sebe a svou sedmiletou dceru a vyrazila se skupinou 24 lidí z Ostravy na více než pětihodinovou cestu směrem na Český Krumlov. Z těch 24 lidí jsem znala dva, ale to vůbec nevadilo, protože spolucestující byli super a hned nás přijali mezi sebe.
Sjíždění Vltavy je opravdový zážitek. Všichni v modrobílých pruhovaných trikách, na raftech po šesti, s uvázaným rumem v petce na zádi. Takový rum potom slouží mimo jiné i jako kotva.
Neměří se rychlost na kilometr, ale množství vypitého rumu na kilometr. Ze břehu i z ostatních raftů a kánoí se ozývá:"Ahoooooooj!!!!" Všichni se usmívají a vládne pohoda. Dcera ve vestě plave občas ve Vltavě před raftem, o něco později se těší na každý jez.
Spí se v týpí, s ohněm uprostřed. Když si některý strejda nevzpomene na název týpí, přejmenuje ho na jútú. Takže další noci se spí v jútú. Večer se opékají párky, zpívá se.
Je pravda, že jsou chvíle, kdy jde dobrá výchova dcery do háje, ale co.
To si například vodáci nečistí zuby zubní pastou, ale kloktají rum. Děti nepolykají, dospělí ano. Samozřejmě byla použita zubní pasta.
Za pouhé čtyři dny jsme s dcerou poprvé prožily originální ubytování, plavbu na raftu, viděly jsme nádhernou přírodu, romantické domečky po obou březích Českého Krumlova, navštívily spoustu vodáckých občerstvovacích stanic a poznaly jsme skvělé nové přátelé.
Takže nezbývá než říct: "Ahoooooj Vltavo 2014 a za rok ahoooooj Vltavo 2015!"
