Další ze zastavení u podstatné postavy z Písma svatého, ne jako postavě z širého dávnověku, nýbrž jako takové, která prožívá a přináší otázky života i nám. A my nemůžeme jinak, než dát na ně své odpovědi...
Procházka Biblí - Samuel, který poslouchal Boha
V Izraeli a čase přelomu, tedy v období před dobou, kterou můžeme nazvat královskou probíhal jeden velký ideový boj. Totiž o místo krále. Tehdy každý mohl pozorovat, dle sousedů za koho se oni považují - po lidsku řečeno, nikde nebyl král pouhou lidskou postavou, ať už v Egyptě to bylo Božstvo samo, či v Babylóně jednou do roka obnovoval svou moc z rukou Boží. To mohlo být často svodem, protože lidé na místo Boha skutečného, uctívali jeho zástupce. Mnohá místa z Písma ukazují, že Izraelci měli rozumět svému Bohu, Hospodinu jako svému králi. A proto byl jak Hospodin, tak jeho věrní proti královské funkci, i když pro jejich svobodné rozhodnutí jim ji povolil, respektive strpěl.
A v této době žije a působí Samuel, podle kterého máme pojmenovány dvě knihy ve Starém Zákoně. Jeho jméno, v duchu přísloví - jméno znamení, ho charakterizovalo "vyslyšen od Boha", protože si ho jeho matka doslova vyprosila od Boha. Ale toto "slyšení" ho doprovázelo po celý život.
Ostatně on otevírá i rozdílné vnímání - což je vlastní krajinám Písma - nejpodstatnější, co člověk má dělat je "poslouchat", naslouchat Božímu hlasu. Naproti tomu vidění, zírání (nebo tupé čumění) ej věc nepodstatná. To se v nás ostatně sváří až do dnešní doby, kdy dáme příliš na to, co je vidět, i když jsme tolikráte přesvědčování, že právě to nejdůležitější vidět není.
Snažil se všem otevírat Boží vůli, otevírat na druhé straně lidi, aby byli pozorní a nenechali si ničím tento Boží hlas přerušit. Smíme ho vidět i jaho takové živé svědomí národa. I on nakonec musel , přes svůj nesouhlas pomazat nejprve prvního nepříliš úspěšného krále Saula a po určité době také jeho nástupce Davida.
Pro mě osobně je právě významná snaha na prvním místě se dobrat, dohrabat, jak to je jen možné k Božímu hlasu, Boží názor má první důležitost. Kdo z lidí dnes to tak vidí a přesto by bylo věřte mi na světě lépe. A právě tuto dobrou zkušenost nám přeji i dnešního dne.
