Pokus o pohled na jednotlivé děje, které se nám otevírají v Písmu svatém, knize knih a nemají být nějakou starou historií, nýbrž často výzvou k našemu zamyšlení. Smí nám posloužit jako otázky k nalezení odpovědí kdo je to člověk atd
Procházka Biblí - Pád Jeruzaléma
Jsou v paměti národa, či jiné skupiny obyvatelstva, události radostné, které se připomínají s velkou slávou a radostí. Třeba u nás je tomu v souvislosti se vznikem republiky etc. Při těchto radostných událostech se zdůrazňuje právě schopnosti tohoto národa etc. Obvykle mají lidé tato výročí radši.
Pro formování celku národa jsou však podstatné i výročí, kdy došlo k nějakém selhání, pohromě, která úplně otřásla vším dosavadním, co prožívali, co brali za normální tehdejší obyvatelé a z čeho si mají vzít pro vždy příklad i lidé z pozdějších období a časů. Takové zkušenosti jsou v dějinné paměti vyvoleného lidu minimálně dvě, které leží v relativní blízkosti.
Nejprve pád Samaří a tím vlastně konec severního Izraele, toho, který byl popsán na stránkách písma svatého jako nevěrnější, jako ten, který nebyl schopný dostát svým závazkům, vyplývajících ze smlouvy s Hospodinem jejich Bohem. Po tomto pádu došlo k rozptýlení severních izraelských kmenů - že vlastně ani nevíme, kde se všichni ocitli. Jisté je, že již nikdy severní Izrael nebyl obnoven.
Ještě horší zkušeností byl pád Jeruzaléma - a to co sebou přinesl. Odvedení nejprve v první vlně špiček, hlavy vyvoleného národa a v dalších krocích i další lidičky z Izraele. Odvedení se dostávají do jednotlivých částí Babylónu, převážně se úspěšně zabydlí, že jim je dle svědectví lépe než těm, kteří zůstali ve své vlasti.
My se však musíme ptát, jak to, že takto dopadli - co bylo jejich vinou, že jejich stát, společnost byla takto narušena. Důvodem bylo selhání ve víře, alespoň nás o tomto nesporně zpravuje Písmo svaté. Nevěrnost v následování Boží vůle, chození za "bohy", kteří jak se zdá jsou námi ovladatelní. Pád Samaří a pozdější ještě podstatnější pád Jeruzaléma je plod nevěry.
Jak zvláštně to zní právě v dnešní době, kdy je brána nevěra v duchovní oblasti, často i v jiné zásadám, ba i ve vztazích mezi lidmi za něco pozitivního. Vůbec jsme veleschopní ve vymýšlení nejrůznějších často absurdních výmluv, proč je dobré nebýt věrný zásadám, životnímu směru atd. Jenže kdo z hlasatelů pozitivního významu nevěry dohlédl k plodům tohoto životního stylu.
Přeji nám všem, abychom právě dnes porozuměli požehnání, které je uchováno naopak ve věrnosti, v držení se nějakých pravidel. Krásný den nám všem.
