Další zastavení v knize knih, které má sloužit k našemu uvažování i přijití na kloub některých věcí, které i my prožíváme a se kterými se vyrovnáváme ve svých životech.
Procházka biblí - Adam a Eva
Po stvoření o kterém jsme mluvili v předchozím zastavení procházky biblí přicházíme k Adamovi a Evě. Ostatně druhá zpráva o stvoření, která je však starší a najdeme ji v druhé kapitole knihy Genesis má ve svém pozorovacím záběru hlavně stvoření člověka. Ostatně i v první zprávě o stvoření je korunou stvoření.
Co je pozoruhodné u stvoření člověka - to je schované právě v jeho jménu. Totiž v Písmu platí staré latinské přísloví nomen omen, tedy česky jméno znamení. A Adam znamená "zemák", tedy ze země vzatý, tedy jakosti země, nebo jinak řečeno srostlý se zemí, neschopný se od ní sám od sebe odpoutat. Eva, žena je pak vzata z muže, a tak se o ní písmo vyjadřuje v Ekumenickém překladu jako o mužženě, či v Kralickém jako o mužatce. Každopádně nám Písmo dosvědčuje, že člověk se stává celostným, až když jsou Adam a Eva, muž a žena pospolu, jinak jsou jenom pomyslnou polovinou člověka. To je přece nádherné vyjádření a popsání těch nejvýznamnějších vztahů.
Adam i Eva byli postaveni do zahrady Edenu, rajské zahrady. Často se mluví o jejich hříchů, selhání. Ale v čem vlastně spočíval? Nešlo jenom o utrhnutí a jedení ze zapovězeného stromu, nýbrž o "neposlechnutí Boha", když mu předem slíbili poslušnost, právě tato neposlušnost narušuje až do dneška vztahy mezi Bohem a člověkem a mezi lidmi navzájem. Jak? No třeba tak, že se nedrží uzavřené smlouvy, nehledě k tomu, že se mnohdy s tímto úmyslem uzavírají. Neposlušnost prorostla celým lidstvem a jedinou záchranu přinesl Boží Syn, na jehož narození a radost s tím spojenou se těšíme a za pár dní se dočkáme. Přeji nám, aby i my jsme přišli na to, co nám neprospívá a co třeba souvisí s našimi prarodiči, přeji nám hezký zimní den.
