Pohled na bohoslužby - je potřeba?

Přiblížení toho, co se odehrává za zdmi těch zvláštních budov, které se nalézají skoro v každém českém městečku, či vesničce a které mají na špičce věže kříž, který odkazuje k nebesům....

Pohled na bohoslužby - je potřeba?
A co v tom kostele vlastně děláte? Tak se může ptát někdo, koho se nedotkla křesťanská zvěst, ani se nebyl v něm podívat. Takovým je potřeba toto dění dosvědčit, pokusit se předat, a to i přesto, že je stejně lepší, když se dotyčný bohoslužeb zúčastní.
Pro nás křesťany jde o nejpodstatnější událost v týdnu, pomyslně z nich vycházíme do dalšího týdne. Proto i je pro nás hlavním dnem neděle, která je ve valné části světa, ne-li ve většině, prvním dnem týdne. Prapůvodně dnem vzkříšení, jak to mají zachováno v ruštině.
Už ten název nás zaujme - boho-služba (případně v množném čísle) - copak je potřeba Bohu sloužit? Nemá to on naopak v rámci své práce vůči nám? Dříve šlo o skutečně namáhavé záležitosti, kdy byl velmi podstatný i přesné dodržení postupu. Když čtete třeba o císaři Claudiovi v Gravesově známém románě, pak je tam zaznamenáno, že při přeřeknutí se, musela celá bohoslužba se opakovat. V dnešním světě, dnes - tak jak to cítím a jak tomu rozumím já - jde spíše o službu duchem, srdcem, než rukama a nohama.
Přitom je potřeba při bohoslužbách nezapomenout i na to, kde a kdy se co odehrává - protože není každý čas a každé místo stejné. To je naše dnešní vnímání, které je však nesprávné. Neděle je tedy pro nás svátkem, ve kterém si připomínáme vzkříšení Božího Syna, a chceme se i my povzbudit společenstvím, zpěvem písní, modlitbami a hlavně zvěstováním a výkladem Písma svatého. Toť v kostce, co se v té zvláštní budově kostela, někdy jen civilního domu, sborového, či faře odehrává.
A já vás zvu k našim společným zastavením a přibližování v řádcích mého blogu. Přeji hezký den.....