Musí

Například já, každé ráno jdu na kopec a vyhlížím Sluníčko, aby mu písní a motlitbou pomohl na oblohu. Bojím se dne, kdy zaspím...

Tak jsem si vzpoměl na mládí

Každou neděli kolem 7 ráno nás matka nekompromisně vzbudila tlukotem tuším naběračkou do radiátorů v obýváku, pěkně se to ozývalo v našem dětským pokoji o patro výš. Snídaně byla nachystaná, hodně často táta připravil obložený talíře a nastala zbytečná debata jestli do kostela na osmou jo a nebo jo. My s bráchou jsme byli vždy proti, v tv bylo studio kamarád a táta taky. Dělal svoji práci, po odpolednech zednickou soukromě (jasně že legálně za komančů) a v sobotu dělal zednickou celý den. Myslím, že táta je svatější než svatej, bo já bych svoji nejmilovanější na jeho místě uvedl do patřičných mezí a pokud by toužila po návštěvě svatostánku, tak hop, tu máš dřeváky a mazej. Nikdy jsem nepochopil, proč si máti stěžuje na revma a nachlazení, spoustu dalších nejmenovaných nemocí, když v jejím příbytku božím byla vždycky kosa a je tím pádem jasný co pomáhalo.

Re: Tak jsem si vzpoměl na mládí

Možná, co tě nezabije, to tě posílí. Copak bůh (ano s malým) svý poddaný

nevolníky, skoro votroky před takovýma banalitama nechrání? Tak si velebnosti strčte svoje seance za klobouk a nevotravujte.

To je ale zase blábol!

Zapomněl jste, že vás hned u vchodu ovekslují o nějaké ty mrzké grošíky. které si stejně nikdo do hrobu nevezme, účastí kasičky hned vedle jakéhosi pítka pro ptáky (to umístění uvnitř jsem nikdy nepochopil, když do kostelů vesměs nesmí psi, natož pak ptáci). A v průběhu bohoslužby tam ještě často pobíhá nějaký ten  pohůnek s pytlíkem na tyči, do kterého chce zase další grošíky. No, nevím, ale  tohle divadýlko rozhodně není pro mě. V neděli dopoledne si raději něco pěkného přečtu, kouknu, co je nového ve světě atd. A i ty tv pohádky jsou často pravdivější...