Můj pohled na vznik Slovenského štátu

Aneb úvaha nad dnešním výročím vzniku Slovenského štátu 14. března 1939 Nečernobílá úvaha o předákovi Slovenské lidové strany, pokus o retuš pochroumaného poúnorového pohledu dějin. Pokus o příspěvek k vyrovnávání se česko-slovenských vzájemných vztahů.

Již od mladých let jsem si ozřejmil rovnici Stalin je více než Hitler, myslím v porovnání negativním. Rozhodně v dopadu do dnešních časů. I když oba dva jsou jistě mementy dvou diktátorů, nemocných mocných na svých trůnech. Každopádně v jejich mocneských hrách na jejich šachovnicích byli semlety životní osudy jednotlivců, národů - bortili se státy a vznikali pod jejich knutou státy.
Do podobné atmosféry je potřeba zařadit i dnešní nekulaté, ale zajímavé výročí vzniku Slovenského štátu. Mnozí by na ně raději zapomněli, stejně jako na našeho třetího presidenta Emila Háchu. Příčiny vzniku Slovenského štátu ovlivnili geopolitické důvody. Nicméně jeho uznání mnohými zeměmi mu dali punc legálnosti a demokratického vzniku. Důvody k podobnému vývoji však leží mnohem dále - v tomto souhlasím se zmiňovaným třetím presidentem, že největší chybou českých politiků byl rozpad Rakouska-Uherska. Atmosféra v české republice nebyla tak růžová zejména ve vztahu k menšinám. Pohled na jednotný československý národ, přání než fakt lámal možné bratrské souznění čechů a slováků, příkoří vůči ostatním menšinám němcům a maďarům etc vyvolával zřetelné neporozumění a ataky. Že se zde žádné národnostní problémy nevyskytovali ? Pak by vznik československé republiky neokořenila mnohá desítka padlých v oblastech sudet, kde většina německého obyvatelstva chtěla patřit pod německé rakousko. Pro německé obyvatelstvo byl rozpad Rakouska-Uherska zřetelnou prohrou (a jak jsem zmiňoval výrok pana presidenta Háchy, nebyl to pohled jediný).
Trochu jsem odběhl, abych zvýraznil i jiné důvody vzniku Slovenského štátu - na kterém měl podíl i obdarování pana Tisa. Vítěz tvoří pohled na historii - proto dopadl president Tiso jak dopadl. Nechci přehlížet jeho nesprávné pohledy na židovskou otázku, ale ani na ni není jednoduchá odpověď. Však se k ní nestavěl vždy stejně, ale zřejmě podnikal "povinnou úlitbu". Vsadil na podle něj menší zlo oproti horšímu přicházejícímu z východu.
Ostatně - jaká jiná lepší alternativa zbývala slovenským autonomním politikům ?
Rozhodně však nesouhlasím s tím, kterak byl po válce potrestaný ve srovnání s jinými exponenty Alexandrem Machem etc.
Myslím, že ještě nedozrála doba spravedlivého pohledu na Slovenský štát v celku a podobně nebyla spravedlivě promyšlená role Josefa Tisa... Snad se toho dočkáme...