Má člověk duši?

Další z části Abecedníku, který se snaží se znovu podívat na jednotlivé termíny, slova a jejich porozumění.

Má člověk duši?
A co to má být, zkus to určit přesněji. Jedná se však o záležitost, která se nelehce určuje a přesto jsem si jist, že člověk duši má. Zjednodušeně se dá říci, že do ní patří všechno, co my dnes přisuzujeme mysli, tedy lidské hlavě a dřívější kultury, jako třeba starozákonní lid takto rozuměl srdci.
Duši má každý z lidí, je jen potřeba vědět, čím ji plní - respektive zda-li ji nenechává ladem. Zplanět může všechno i to co je dobré. Ostatně člověk jako takový má dvě hlavní části tělo a duši. Záleží na kterou se člověk více upíná, podle toho vybírá i svou životní cestu. Písmo svaté ne náhodou nám sděluje, že celý člověk je až duše a tělo dohromady, a jde ještě dále, když dodává že úplně celým člověkem je až muž a žena dohromady.
Smíme se asi také ptát - a čím ji, tu duši, máme plnit? No přece dobrými zkušenostmi z našich vzájemných vztahů. V nich a ve světě se např. bez skutečné lásky nedá žít. Ale je potřeba ji plnit i třeba zkušenostmi z knih, které přečteme, dobrých filmů, které shlédneme a stejně i životních otázek, které si položíme.
Já nám všem přeji, abychom si i dnes něčím dobrým ji naplnili, podanou rukou, dobrým slovem, radostí....