Zítra, jak je již tradicí, se udělují ve Vladislavském sále Pražského hradu státní vyznamenání. Jsou zváni významné osobnosti českého státu, mezi nimi i rektoři českých vysokých škol.
Letos nebyli dva z nich pozváni. Kvůli tomu většina z dalších pozvaných rektorů účast odmítla. Kdo jsme sledovali dnešní (27. 10. 2013) Otázky Václava Moravce, jsme slyšeli i vysvětlení prezidenta republiky poněkud úsměvně vysvětlující svůj postup vztahy v rodině. Bylo to něco tak slabého, že ani nemá smysl poukazovat na zarážející ubohost jeho vysvětlení.
Osobně si postoje rektorů, kteří letošní pozvání do Vladislavského sálu odmítli, velmi vážím. Chápu je jako sebevědomý postoj, odmítající poklonkovat servilnost vyžadujícímu prezidentu republiky. To, co je na vysokých školách a univerzitách nejcennější, je jejich akademická svoboda, a i tady platí padni, komu padni. Podobně, jak jsou nezávislí soudci v hledání spravedlnosti, mají být i nezávislé univerzity a vysoké školy v kritickém poznávání. Vysoké školy nemají plnit ani zakázky společnosti, ani zakázky podnikatelské sféry. Prostě se nemají nechat koupit nebo nějak ovlivňovat.
Je hlavním úkolem rektorů, a to právě proto, že na setkání ve Vladislavském sále zastupují své instituce, ukázat, že tento svůj úkol plní.
