Ta naše povaha česká

Vím, že od smrti bývalého prezidenta, dramatika , spisovatele Václava Havla bylo popsáno mnoho listů, natočeno spoustu reportáží, vytvořeno nespočet oficiálních i blogových názorových polemik, ale přesto, nemohu nečinně přihlížet tomu , pro nás Čechy, tak typickému počínání.

Opět se projevila bezpáteřnost, zapomětlivost , minimální znalost či vzdělanost a alespoň špetka paměti  a ani nevím proč, mě to opět trochu zarazilo, i když už bych měl být docela zvyklý.

Spoustu lidí projevovalo soustrast, smutek , lítost nad odchodem Václava Havla, ale další veliká část s nimi minimálně smutek nesdílí, což nikomu nedávám za  zlé, ale co je horší, že znovu čtu spousty urážek, divných výroků a absolutně demagogicky zaobalených faktů polopravd a lží.

Tím někomu nechci upírat právo na názor, ale proč ti samí lidé, kteří si s chutí kopnou do zesnulého pana prezidenta, obhajují  zločinné počínání diktátorů a protiprávních režimů, a jsou nad tím schopní mávnout rukou nebo říct taková je , či byla doba a pak jsou schopni urážet někoho, kdo podle mého názoru nikomu nikdy neškodil a nebo ne rozhodně úmyslně či za účelem obohacení vlastní osoby.

Mnozí vyčítají panu Havlovi , některé jeho výroky o sociální rovnosti o počtu volebních období apod. Jako by všem bylo od začátku jasné politické spiknutí za účelem uchopení moci a nahrabání si miliard ze státní kasy včele s bývalým prezidentem . Ani zmínka, nebo prostor k diskuzi, který by naznačil, že pan Havel to opravdu nemyslel zle, že měl nějaké ideály, které byly, i díky jeho nulové zkušenosti s politikou, rozdrcené soukolím státní správy.

Všichni s bezmeznou jistotou tvrdí, že to byl zloděj , lhář a podvodník, jakoby si společnost sama sobě nastavovala zrcadlo. Myslím však, že pan Havel se mohl kdykoliv do onoho zrcadla podívat. Jeho duše totiž tak černá nikdy nebyla.

My jako národ máme ohromný dar. Dokážeme kdekomu nasazovat psí hlavu , bezmezně kritizovat , urážet a nejlépe toho, kdo už se ani nemůže bránit a kolikrát bezdůvodně.  Lidé by se měli nad sebou trochu zamyslet a sami sebe se ptát, jestli Václav Havel je právě ten, který si všechny tyto negativní přívlastky zaslouží.