Proč dějepis končí po 2. světové válce?

Dějepis, předmět vyučovaný na základních a středních školách a gymnáziích, končí po 2. světové válce a o komunismu mlčí. Alespoň ta jeho povinná část. Následně záleží pouze na příslušném učiteli, zda do výuky zařadí i poválečné období.

ucebnice-dejepisu.ic.cz

Myslím si, že není dobrá absence období od konce 2. SV na území ČR v osnově zmíněného předmětu. Především o komunismu by se mělo na školách učit, ale nestačí zmínka v pouhých 2 vyučovacích hodinách. Tento problém by si zasloužil více prostoru.

Zvláště po říjnových volbách do krajských zastupitelstev se ukazuje, jak je lidská paměť krátká, co vše dokáže zapomenout (tzv. selektivnost paměti, či pozitivní paměť). Sice se můžou komunisti omlouvat za své minulé činy, ale pokud navazují na svou historii, jen lehkomyslný člověk by mohl věřit v jejich změnu k lepšímu.

Nemyslím si, že by se o komunistických zločinech mezi lidmi hovořilo dostatečně. Je ale nutné si tuto smutnou historii neustále připomínat. Protože pokud se bude politická situace vyvíjet stávajícím směrem (myšlen výsledek krajských voleb), pak se můžeme velmi lehce dostat zpět před rok 1989.

Někteří lidé idealisticky tvrdí, že za komunismu bylo lépe, protože např. rohlík stál 0,30 Kč (ale už si neuvědomí, že průměrná mzda byla taktéž nižší). Doporučuji proto srovnání cen v r. 1989 a dnes na stránce www.zakomunistu.cz.

Nyní se dostávám k meritu článku. Zde bych vyjmenoval některé fakta předlistopadového období, na která by se nemělo zapomínat, jelikož komunisté by se k nim velice rádi vrátili:
- komunisti vraždili jak na běžícím pásu odpůrce, ale i své lidi
- ukradli, na co se podívali
- zakazovali jezdit i do "spřátelených" končin
- o tom, kdo bude moci studovat, rozhodoval kdejaký jouda mdlého rozumu
- o kariéře nerozhodovaly schopnosti, nýbrž příslušnost k bolševikům
- zakazovali dlouhé vlasy
- nebyli schopni vyrobit ani pitomý toaletní papír
- existovaly Lidové milice
- čas od času se důrazně nedoporučovalo pít (konkrétně v Brně) vodu z kohoutku
- jakýkoliv relevantní výzkum u nás skončil někdy v polovině 60. let a co jsme si pak neukradli ze západu, to jsme neměli
- stav životního prostředí byl v 80. letech naprosto katastrofální
- banány a pomeranče byly de facto na pořadník, taktéž i např. auta
- slušný bicykl se normálně koupit nedal
- na telefon se běžně čekalo i patnáct let
- člověka neustále buzeroval kdejaký udavačský bolševický poskok
- určovali, co se smí psát, hrát či zpívat
- spoustu lidí posílali do vyhnanství někam do horoucích pekel v pohraničí
- ještě do roku 1989 (i ještě pár let poté) se vyráběly tramvaje koncepčně z roku 1929
A tak by se dalo ještě dlouho pokračovat.

Je ostuda českého školství, že zamlčuje jednu z nejdůležitějších částí naší historie, která by se neměla opakovat.