Změna času je společenským tématem, které spatří světlo světa vždy při přechodu na letní či zpátky na ten původní, středoevropský (SEČ). Názory jsou různé, málokomu se změna líbí, ale každému trvá jeho aklimatizace na nový čas různě dlouhou dobu.
Dnes už změna času tolik neplní svůj původní účel, což byla úspora energie. Je otázkou, zda je změna udržována při životě pouze tvrzením „vždy to tak bylo“, nebo je to přece jenom v něčem přínosné. V souvislosti s touto každoroční změnou by se dal použít termín evergreen. Média mají každoročně 2x zajištěn materiál ke svým článkům. Nevadí, že tu už byly. Lidi si rádi přečtou po půl roce opět ty stejné (obsahem).
Zabrousíme-li do historie změny času, nikoho jistě nepřekvapí, že původním časem byl ten SEČ, médii občas nesprávně nazýván zimní. Letní čas (nebo též SLEČ) byl poprvé zaveden v Nizozemsku v roce 1908. Ve velké části evropských zemích byl přijat v souvislosti s 1. světovou válkou. V naší vlasti se letní čas ujal v roce 1979 (jako každoroční změna). Ještě předtím jsme měli tzv. zimní čas, což znamenalo posunutí času v zimě o hodinu zpět (oproti SEČ). Bez letního času dnes žijí lidé např. v USA, Kanadě či v Austrálii, naopak pouze letní čas zavedlo v roce 2011 Rusko.
Argumentem proti číslo 1 je vliv změny na denní rytmus člověka. To je markantní především u jarní změny, kdy máme k dispozici o hodinu méně. Změna negativně působí na každého z nás, většina lidí se s ní ale vypořádá v průběhu dvou týdnů. Je to naprosto stejné, jako kdybyste pravidelně (a dlouhodobě) měnili časové pásmo, v němž žijete. A tady samozřejmě nikdo neprotestuje, že by chtěl jeden celosvětový čas (např. GMT). Dalším zdravotním argumentem je vliv na domácí zvířata, především na ta v zemědělství, na což si stále zemědělci stěžují. Protože ale nejsou zvířata (v běžném životě) ovlivňována časem, není nic jednoduššího, než zde posunout pracovní dobu o jednu hodinu tak, aby to zvířata nepocítila. To se ale málokterému zemědělci chce. A přitom by to nebolelo, protože by se zároveň neposouval v čase ani člověk.
Je otázkou, zda by byl lepší čas letní, či SEČ (v případě znovuzavedení jednoho). Jak to je během roku s východem a západem slunce? Na základní škole se učí, že v zimě má den 8 hodin a noc jich má 16, v létě je poměr přesně opačný. Či-li pokud by se čas neposouval, rozdíl mezi svítáním a stmíváním v létě oproti zimě by činil 4 hodiny. Podíváme-li se blíže na východ a západ slunce kolem slunovratu, zjistíme následující (údaje v tabulce platí pro rok 2012):
- nejzažší doba svítání/stmívání nenastane pouze jeden den v roce, jelikož několik dní po sobě se obě části dne posouvají stejným (časovým) směrem
- pokud by se zavedl pouze SEČ, v létě by svítalo už před 4. hodinou, naopak by se stmívalo již krátce po osmé (což je nešťastné např. u letních táborů; obecně je lepší mít v létě světlo do devíti hodin a také není mnoho lidí, kteří by využili svítání již ve 3:50)
- pokud by byl zaveden pouze letní čas, v zimě by svítalo až minutu před 9. ráno, ale stmívalo by se až v 5 odpoledne (to by až tolik nevadilo, jelikož stejně stáváme za tmy)
| | DNČ | | |
|---|
| | 4:49 | 3:49 | |
|---|
| | 21:18 | 20:18 | |
|---|
| zima | | | | |
|---|
| | 7:59 | | 8:59 |
|---|
| | 16:02 | | 17:02 |
|---|
