Rozdíly mezi vnímáním barev jsou někdy markantní. Určitě jste se už s někým dohadovali, že váš svetr je rozhodně modrý, ne zelený. Největší rozdíly vznikají mezi lidmi, kteří vyrůstali v rozdílných kulturních prostředích a mluví rozdílnými jazyky. Pojďme se podívat, jak je to s modrou a zelenou barvou v jazycích, které nám jsou kulturně i geograficky vzdálené.
Jazyky se v pojmenovávání barev dokáží až překvapivě rozcházet. Některé rozlišují barvy primárně podle odstínu. Jiné zase podle úplně jiných vlastností jako např. sytosti či světlosti. Některé jazyky v základu zelenou a modrou rozliší, ale v určitých odstínech těchto barev už ji pojmenují jinak než my. Často světlejší odstíny (pro nás) zelené označují jako žlutou barvu a tmavší odstíny modré jako černou či šedou.
Podle výzkumu Basic Color Terms: Their Universality and Evolution z roku 1969 se musí v jazyce nejprve vyvinout rozdílné výrazy pro modrou a zelenou barvu, aby mohla být pojmenována hnědá, fialová, růžová, oranžová a šedá. Jako první se však v jazyce vyvíjí výrazy pro rozlišení černé x bílé (tmavé a světlé) a následně červené x zelené (příp. žluté).
Existuje však mnoho jazyků, které nemají odlišné výrazy pro modrou a zelenou barvu. Namísto toho používají společný termín pro obě barvy. V angličtině se tento výraz v lingvistice označuje grue. Pro potřeby tohoto článku používejme výraz azurová (pokud někdo znáte oficiální lingvistické označení pro tento jev, napište mi ho, prosím).
Jak to tedy některé jazyky mají?
- Ve vietnamštině mají listy stromů i obloha barvu xanh. Pokud tyto barvy potřebují rozlišit, řeknou je jako xanh lá cây (listově azurová) nebo xanh dương (mořsky azurová).
- V thajštině užívané khiaw znamená zelenou, ale používá se taky pro označení barvy oblohy.
- Čínština má slovo qīng, které se používá ve vztahu s oběma barvami a někdy i s černou. A to i přesto, že mají zvláštní výrazy pro modrou i černou.
- Korejské slovo pureuda může znamenat zelenou i modrou.
- V japonštině se zase označení pro modrou barvu používá často i pro barvy, které by česky mluvící lidé označili jako zelenou, např. barvu na semaforu značící volno.
- Mnoho bantuských jazyků sdružuje stejné označení pro modrou a zelenou barvu.
- Arabština zase obsahuje výrazy pro obě barvy, ale zejména ve starých básních je barva oblohy označována jako zelená.
Článek byl napsán pro blog Jazykové.czZdroj: Wiki
