Leden, únor, březen, dál to všichni známe. Ale kde se tyto názvy vzaly? A jak to, že jsou úplně jiné než ty slovenské nebo anglické?
Názvy měsíců v roce jsou velmi staré. Většinou pochází nejspíš už z dob praslovanských. Některé z těchto názvů, jako leden a únor se zachovaly jen v jednom jazyce, ostatní měsíce jsou zachovány i v jiných slovanských jazycích. Je třeba ale zmínit, že mimo starobylých domácích názvů se dochovaly také mezinárodní názvy římského kalendáře - január, február apod.
Třeba na Slovensku
Kde se přiklonili k této možnosti. Díky tomu nazývají měsíce podobně jako Angličané, Němci, Francouzi nebo Rusové. Tyto mezinárodní názvy mají totiž jednu obrovskou výhodu – jsou naprosto jednoznačné, a tím i velmi dobře srozumitelné. Ne všechny národy je však používají. Třeba Češi ne.
A kde se vzaly ty naše?
Čeština patří k těm jazykům, u nichž se pro měsíce v roce dochovaly starobylé domácí názvy. Jejich hlavní nevýhodou je, že pocházely ze stejného základu, ale postupně si je každý tehdejší kmen upravil podle vlastních zvyklostí. Následkem toho je u nás květen pátým měsícem, zatímco Poláci mají kwiecień jako čtvrtý měsíc v roce. Stejně jako Ukrajinci, kteří čtvrtý měsíc nazývají Kvitenʹ (Квітень). Podobný posun je i v Chorvatštině.
Pro srovnání několik příkladů:
| | |
|---|
| červenec | srpanj |
|---|
| září | rujan |
|---|
| říjen | listopad |
|---|
Tento posun vznikl kvůli tomu, že kdysi naši předci kalendář neměli a období označovali podle přírody a toho, co se v ní dělo. Případně i podle toho, jaké práce zrovna vykonávali. No a protože se postupně rozšiřovali na různá území s různými klimatickými podmínkami, tak se určité jevy stávaly v jinou dobu. Pojmenování ale vycházela ze společného jazyka. A tak, když se rok rozdělil na měsíce a bylo potřeba je pojmenovat, připadly stejné názvy různým měsícům.
A co tedy znamenají
Leden
Je odvozen od slova led. Kdysi ho totiž u nás bývalo v lednu poměrně dost.
Únor
V lednu led začal tát a ledové kry se počaly nořit do vody.
Březen
Neboli březový měsíc, kdy raší břízy. Také v tomto období zabřezává zvěř.
Duben
Měsíc dubů, kdy začínají rašit duby.
Květen
Tady je to jasné, vše nám v přírodě pěkně kvete. Původně se u nás říkalo máj, ale díky Jungmannově překladu z francouzštiny se objevil květen a poměrně rychle se mezi lidmi uchytil.
Červen
Je název měsíce, kdy začínají dozrávat červené plody (jahody, třešně). Někteří etymologové však tvrdí, že název vychází z hojného výskytu červů v tomto období.
Červenec
V podstatě malý červen. Tady asi došla kreativita.
Srpen
Může být od slova sirpsti (zráti) anebo také od srpu, kterým se pravidelně v tuto dobu sklízí úroda.
Září
Pochází ze staročeského zářuj, což znamená za říje. Tedy když má zvěř choutky.
Říjen
Tady je odvození od říje ještě znatelnější. Jen tak to tu zvěř asi nepřešlo.
Listopad
Tady je to jednoduché. Padá listí.
Prosinec
Má vícero možných vysvětlení:
- Ze staročeského prosiněti - probleskovati - podle slunce prosvítajícího mezi mraky.
- Ze staročeského siný - šedivý, modravý.
- Od slova prase - čas zabijaček - prasinec. Toto je případ lidové etymologie – kdy je původ odhadován lidmi na základě podobnosti slov.
Článek byl původně zveřejněn na blogu jazykového portálu FairList.cz
