Jak zní přísloví v různých koutech světa

Každá kultura má svá přísloví. Jejich cílem je předávat důležité poznatky z generace na generaci. Jak můžou vypadat a měnit se napříč kulturami si ukážeme v tomto článku.

Zajímavé je, že i když jsou přísloví v různých jazycích často úplně odlišná, přesto v rámci dané kultury, jejího sociálního a historického kontextu, vystihují naprosto stejný význam. Představují tak pravdu skrytou za symbolickou formou, která se přenáší bez pozorovatelné degenerace obsahu.

Přísloví nikdy nemají autora a jsou dědictvím zdravého selského rozumu našich předků. Tvoří tak součást národní tradice, která lidem od malička pomáhá se vstřebáním základních morálních a lidských hodnot.

Důležitost přísloví při studiu jazyků

Na první pohled se přísloví můžou zdát naprosto nedůležitá, ale není to úplně pravda. Jsou totiž nedílnou součástí vyjadřovacích prostředků většiny lidí. Pokud nebudete jejich pravý význam znát, můžou být dost matoucí. Obzvlášť když si neuvědomíte, že jde jen o obrazné vyjádření. Přísloví jsou úzce spjatá s kulturou národa, jehož jazyk se učíte. Proto není od věci vědět, o čem lidé často mluví a jak to vnímají. Co je pro ně posvátné a co středem posměchu.

Čínština

• 龙游浅水遭虾戏,虎落平阳被犬欺
• Drak nepřemůže krevetu v mělkých vodách, pes může týrat tygra v planině beze stromů.

Toto přísloví znamená zhruba to, co české jako ryba na suchu. Říká nám, že každý má prostředí, ve kterém je silný, ale na jiných místech to platit nemusí. Každý je v určitých podmínkách zranitelný.

Japonština

• Rakka eda ni kaerazu, hakyou futatabi terasazu.
• Padlý květ se na větev nevrátí, rozbité zrcadlo se nemůže znovu třpytit.

V podstatě nám toto přísloví říká, že nemáme plakat nad rozlitým mlékem. U tohoto přísloví je krásně vidět kulturní rozdíl. V Japonsku je příroda symbolem krásy. Proto je pro ně tolik smutné, když květ, jehož vypěstování věnovali tolik času a úsilí, zvadne a upadne. Toto přísloví jim říká, že není způsob, jak dostat květ zpět a učí je smířit se s aktuální situací. Neohlížet se.

Hindština

• बंदर क्या जाने अदरक का स्वाद
• Vědí opice, jak chutná zázvor?

Tam, kde my bychom řekli je to jako házet perly sviním, tam Ind položí řečnickou otázku, jestli opice vědí, jak chutná zázvor. Opice totiž nemůžou bohatou chuť, která je základem indické kuchyně, znát. Proto nemůžou toto koření nikdy správně docenit. Stejně jako svině nikdy nepoznají pravou cenu perel.

Angličtina

• All that glitters is not gold.
• Není všechno zlato, co se třpytí.

Toto přísloví se datuje do středověku. Geoffrey Chaucer, často označovaný jako otec anglické literatury, ve své nedokončené básni Dům slávy, přibližně z roku, 1380 píše:

For, by Christ, lo! thus it fareth,
It is not all gold that glareth.

Hlavní podíl na rozšíření tohoto přísloví má však Shakespeare. Ten s ním ve svých hrách nešetřil. Díky nim nám již stovky let toto přísloví připomíná, že věci, které jsou na první pohled lesklé a cenné, pro nás nemusí být vždy přínosné.

Článek byl původně zveřejněn na blogu jazykového portálu FairList.cz