Zkrachovalci vs. snílci

Česká společnost miluje stereotypy. Zkrachovalý či neúspěšný podnikatel rovná se bankrotář, tunelář či prostě jen zkrachovalec, kterému skončil život a v podstatě nic nedokázal a do smrti bude muset se svou prohrou žít. Je bez překvapení, že tyto soudy vynáší hlavně lidé, kteří pravda nezkrachovali, ale také se nikdy o nic nepokusili, říkám jim snílci.

Ve vyspělejších ekonomikách či společnostech chápou, že pokusit se o něco, věřit tomu, dát do toho všechen svůj majetek a snažit se něco dokázat, je nejlepší škola, co člověk může dostat. Ne vždy musí ale vyjít a někdy prohra může být hodně tvrdá, to je bez debat. Každopádně, když se s těmito lidmi budete bavit, tak vědí, kde udělali chybu, co se nepovedlo a jaké byly důvody neúspěchu a teď by plno věcí udělali jinak = velké množství zkušeností.

Radši si popovídám se zkrachovalcem než se snílkem. Snílků vidím kolem plno. Mají své plány, jak uspět, a kolikrát fakt do detailů promyšlené, ale nemají odvahu za nimi jít či nedejbože do nich dát vlastní peníze. Za to mají hodně výmluv: nedostatek peněz, hodně práce, málo času, špatné podmínky na trhu, nepochopení u potencionálních investorů apod. Nikdo z nich si ale nepřizná, že na to prostě jen nemají odvahu.