Ani nemusíte chtít měnit svět, stačí když vás stejně jako mě zajímá, jak funguje, jak reaguje na technologický a společenský vývoj a kdo vlastně udává ve změnách tempo (kdo hádá, že politici to nejsou, má pravdu). A pokud byste přeci jenom ten svět změnit chtěli, tak zde je pro vás výběr pěti zajímavých knih, které u nás vyšly v posledním roce.
Bod zlomu
Malcolm Gladwell
Plno přelomových událostí ve světě, ať už tím myslíme svět technologický, společenský či obchodní, se neděje ze dne na dne, i když to kolikrát z povzdálí může tak vypadat. Můžete se roky snažit budovat kvalitní obchod, ale nárůst je jen velmi pozvolný až do okamžiku, který nazývá autor Bodem zlomu, od kterého je vše jinak. Autor zde řeší plno konkrétních příkladů: nárůst jedné modní značky, kde se ze společnosti před krachem stane módní ikona; začátek Americké války o nezávislot; vzestup kriminality v Baltimoru v USA a plno dalších. Jak takový Bod zlomu vznikne a co mu pomůže? Jaké měly všechny tyto rozdílné události společného jmenovatele? Autor hledá odpovědi v mnohých sociologických a psychologických výzkumech, ale čtenáře naštěstí nezahlcuje přemírou informací a je to vše napsané velmi čtivě.
Černá labuť
Nassim Nicholas Taleb
Spojení Černá labuť se už ve středověku používalo na označení nepravděpodobného či spíše zhola nemožného jevu/situace. Přírodovědci tvrdili, že existence černé labuti je nemožná, navíc ji nikdo nikde na světě neviděl. To vše do doby než byla objevena Austrálie a ejhle tam žijící černé labuti. Či jiný příklad, který autor nazývá Krocanův problém. Milý krocan žije ve své ohrádce, kde mu ještě milejší lidé nosí každý den potravu. Po tisíci dnech mu dávají jíst a pít a milý krocan je přesvědčen, že takto to bude až do smrti, však nemá jediného důvodu, proč by mělo být někdy něco jinak. Pak přijde 1001. den a skončí na pekáči.
Autor používá mnoha příkladů jako teroristický utok 11. září, celosvětový nástup internetu, propady akciových trhů apod. Takovýchto situací, Černých labutí, jsou dějiny světa plné a většina lidí nevidí a ani vidět nechce za obzor svých každodenních zkušeností, stejně jako zmíněný krocan a to drsnější dopad pak tyto události mají. A stačí mít jen o něco více otevřené oči a mysl a Černou labuť by zahlédli dříve než se stane. Neskutečně inspirativní kniha, kterou si budu muset přečíst za pár let ještě jednou, protože jsem určitě pochytil jen malý zlomek myšlenek v ní obsažených.
Steve Jobs
Walter Isaacson
Velmi detailní životopis velikána byznysu posledních desítek let. Schválně neříkám technologického guru, jak je teď populární používat, protože tím on byl snad úplně nejméně. Po přečtení asi většina z vás bude vědět jedno: žít se Stevem Jobsem byste určitě nechtěli a pracovat s ním by znamenalo, že budete stárnout asi 3x rychleji, pokud se tedy jednoho dne neoběsíte na sluchátkách od iPodu. Přesto ten člověk byl génius a ovlinil a i po smrti ještě dlouho ovlivňovat bude celý svět. Z knihy si odnesete plno zajímavých poznatků o Jobsovi a Applu. Pro mě asi nejzásadnější, že jeho úspěch tkvěl v tom, že stál v několika oborech najednou: technologie, umění a design, které uměl spojit v jeden dokonalý produkt. Jeho posedlost detailama a diktátorský způsob řízení společnosti ne každému vyhovoval, ale výsledek nakonec vždy stál za to. Doporučuji všem, i pokud nemáte nic od Applu a nebo možná právě proto.
Odkud se berou dobré nápady
Steven Johnson
Co spojuje korálový útes, město či internet? Všechno to jsou úspěšné "platformy", líhniště nápadů, inovací a rychlého rozvoje. Autor velmi čtivě a zajímavě rozebírá, jak takové prostředí funguje a jak co nejvíce pomoci inovacím. Slovíčka inovace a evoluce jsou v knize asi nejpoužívanější a nejen proto, že autor hodně čerpá i ze životopisu Charlese Darwina a jeho práce o vývoji druhů na zemi.
Jak přicházejí inovace a celkově dobré nápady na svět zde autor rozebírá do detailu a přichází k plno zajímavým závěrům. Ví, že nápad nevznikne jen tak, a že autor musí stát ve více “světů” naráz, aby mohl vstřebávat informace z různých oborů a měl šance kombinovat a vylepšovat. Steve Jobs, kterého jsem zmiňoval výše, je jasným příkladem, jak to funguje. Hodně mě zaujalo i srovnání velkého města s maloměstem z pohledu inovačního potenciálu. Řeknete si, že ve městě, kde žije 10x více obyvatel, je inovací 10x více. To je ale omyl, inovace s velikostí města roste exponenciálně, stejně jako v korálovém útese žije na pár kilometrů čtverečních více živočichů než na milionkrát větší ploše oceánu. Dobré nápady se prostě rodí v pro ně dobrém prostředí. Že, páni uředníci? :)
Start-up nation : příběh izraelského hospodářského zázraku
Dan Senor
Tuto knihu jsem již recenzoval zde. A znovu si snad jen postesknu, že kdyby byla vůle podobný hospodářský “zázrak” udělat i s naší zemí, že bych se vůbec nezlobil. Určitě na to máme.
