Co kdyby hořel Temelín?

Asi jste zaznamenali v médiích zprávy o požáru v uhelné elektrárně Chvaletice. Nepochybně šlo o nepříjemnou záležitost. Ale ve skutečnosti se vlastně nic moc nestalo. Kdyby hořel Temelín, bylo by to nejspíš neporovnatelně horší.

Ve Chvaleticích chytl dopravník na uhlí, do akce museli hasiči, škoda je 50 milionů, elektrárna bude několik týdnů mimo provoz. Jenže to je vlastně úplný výčet negativních informací. Potom už nastupují ty pozitivní. Nikomu se nic nestalo, krizové řízení v elektrárně zafungovalo perfektně, požár, který hasiči zvládli zhruba za dvě hodiny, nijak neohrozil obyvatele okolí, během několika týdnů budou škody opraveny a elektrárna opět zahájí provoz.

A teď si představte, že by obdobný požár vypukl v jaderné elektrárně Temelín nebo Dukovany. Co by následovalo? Pochopitelně záleží na rozsahu požárů a jeho přesné lokalizaci. Navíc rozhodně nechci zpochybňovat nebo podceňovat bezpečnostní zajištění jaderných zdrojů, které je určitě na špičkové úrovni. V každém případě by ale šlo o naprosto nesrovnatelně větší ohrožení. Možná by se muselo evakuovat okolí, hrozila by panika. Navíc lze předpokládat, že by mohly vzniknout obrovské finanční škody. V případě rozsáhlejšího požáru je potom velmi těžké odhadovat, na jak dlouho by musel být reaktor odstaven. Možná by šlo o dlouhé měsíce, což by znamenalo zásadní výpadek dodávek elektřiny.

Proč to všechno vlastně píšu? Protože se u nás počítá s výrazným nárůstem podílu výroby elektřiny z jádra. To s sebou kromě obrovských finančních nákladů nese i rizika. O těch se ale téměř nemluví, resp. nevede se o nich žádná relevantní veřejná debata. Což považuji za obrovskou chybu. Vždyť třeba sousední Německo se rozhodlo o jádra právě kvůli možným rizikům odstřihnout úplně, zejména kvůli Temelínu čelíme permanentní kritice z Rakouska.

Významná nehoda jaderné elektrárny může mít totiž fatální důsledky. Bylo by proto jednoznačně na místě, aby se budoucnost tuzemské energetiky zvažovala i z bezpečnostního hlediska. Zatím totiž převládají zejména argumenty ekologické. To je pochopitelně relevantní kritérium, ovšem nemělo by být tím hlavním. Bezpečnost a ekonomika zkrátka nemůžou být tak viditelně upozaďovány. Zejména, když máme fungující uhelné elektrárny i zásoby uhlí.