Zemědělci ceny nešroubují, potraviny v krátké době nezlevní

Zemědělci šroubují ceny. Inflace je u nás tak vysoká, kvůli zemědělcům. To jsou mylné výroky ministra zemědělství. Realita je ale úplně jiná.

„Zemědělci šroubují ceny. Inflace je u nás tak vysoká, protože u nás zemědělci vyšroubovali ceny nahoru. Není důvod, aby se potraviny zdražovaly, naopak jejich ceny by měly jít dolů.“ To je několik výroků ministra zemědělství z poslední doby, které bohužel opět ukazují, že pan ministr Nekula vlastně vůbec neví, jak funguje resort zemědělství a potravinářství. Realita je totiž ale mnohem složitější. Pojďme si to podrobněji rozebrat.

Čeští zemědělci netvoří cenu

Kdyby pan ministr Nekula trochu lépe znal svůj sektor, tak by věděl, že ceny zemědělských komodit u nás netvoří čeští zemědělci, ale že ceny u nás pouze kopírují ceny evropské, potažmo světové. Český trh je natolik malý, že nemůže významněji vývoj cen ovlivňovat, pouze je kopíruje. A je naopak dlouhodobým, bohužel ale zatím nesplnitelným přáním našich zemědělců, aby mohli své realizační ceny více ovlivňovat. Je smutné, že toto pan ministr neví, protože by pak nemohl tvrdit takový nesmysl, že naši zemědělci šroubují ceny. Realita je taková, že zemědělcům je cena ze strany obchodníků či zpracovatelů víceméně oznamována.

Čeští zemědělci prodávají svou produkci levněji

Dlouhodobě u nás platí, že čeští zemědělci prodávají svou produkci levněji, než jejich kolegové v Evropě. Vlivem letošního cenového zvýšení u většiny komodit jsme se sice o něco více přiblížili světovým/evropským cenám, ale úplně srovnatelní s mírou evropského standardu nejsme. Např. realizační cena jatečných býků, za kterou prodávali naši zemědělci v 1. pololetí 2022 (dle ČSÚ), dosáhla 54,54 Kč/kg živé hmotnosti, ale v SRN to po přepočtu v 1. pololetí bylo 70 Kč/kg živé hmotnosti. Tj. naše cena dosahuje cca 80% úrovně ceny V SRN.

V mléce jsme letos na cca 90% průměru ceny v EU: Cena mléka ve třídě Q se u nás zvýšila na téměř 10,40 Kč/l, ale vážený průměr všech členských zemí EU v tomto období (dle MMO) po přepočtu byl přes 11,40 Kč/l. Cena potravinářské pšenice v ČR v 1. pololetí 2022 (dle ČSÚ) dosáhla 7 328 Kč/t, ale v SRN to po přepočtu bylo 8 500 (jsme na 86% ceny v SRN). Cena řepky v ČR (dle ČSÚ) dosáhla rekordních 17 526 Kč/t, ale v SRN to po přepočtu bylo necelých 20 000 (jsme na 88% ceny v SRN). Kdybychom prodávali svou produkci na hlavních komoditních burzách, byla by cena ještě vyšší.  Cena potravinářské pšenice na MATIFu (největší evropská komoditní burza) po přepočtu v průměru činila v 1. pololetí 9 200 Kč/t a u nás to bylo 7 328 Kč/t. Letos cena řepky u nás činila 17 526 Kč/t a na MATIFu to v tomto období po přepočtu bylo cca 20 300 Kč/t. Tj. pohybujeme se tak cca okolo 86% této burzovní ceny. 

Jinými slovy, čeští zemědělci rozhodně bohužel nejsou tahounem cen, jak ministr Nekula naznačuje, ale naopak prodávají svou produkci levněji, než kdyby ji prodávali na zahraničních burzách. Tvrdit tedy, že je u nás vyšší inflace než v Rakousku či Německu, protože zemědělci vyšroubovali ceny, je naprostý nesmysl. Navíc náklady u nás jsou ve většině nákladových položek zcela srovnatelné (s výjimkou mezd) a u některých klíčových nákladů bohužel vyšší. Například kvůli nečinnosti naší vlády, která víceméně rezignovala na pomoc podnikatelskému sektoru v případě extrémně vysokých cen energií či pohonných hmot, mají naši zemědělci tyto náklady vyšší. 

Proč nebudou ceny potravin klesat

Pan ministr Nekula ve svém tvrzení, že ceny potravin budou klesat, vychází z toho, že ceny zemědělských komodit jako je pšenice nebo řepka na komoditních burzách klesají. Tudíž, že bude levnější mouka a díky tomu se sníží i cena pečiva. Jaká je ale realita? Pokles cen obilovin a olejnin během sklizně je zcela běžný každoroční jev, který reaguje na zvýšení nabídky a nemožnost části zemědělců svoji produkci dlouhodobě skladovat. Ti tedy svou produkci prodávají okamžitě tzv. „z pole“ a toho využívají obchodníci ke stlačení ceny. Vůbec to ale neznamená, že by tento pokles korespondoval s vývojem cen nákladů na tuto produkci. Ceny energií, pohonných hmot, hnojiv, náhradních dílů, mzdy, a další náklady se v minulých měsících velmi významně zvýšily a teprve postupně se promítají a ještě budou promítat do realizačních cen zemědělců a potravinářů.

Navíc zemědělské komodity ve finální ceně potravin tvoří jen část celkových nákladů. Např. podíl mouky na ceně pečiva tvoří pouze něco mezi 5-15 % celkových nákladů, zbytek tvoří energie, plyn, mzdy, pohonné hmoty atd. A například vysoká cena energií se do cen dosud promítá zatím jen částečně, protože ke zvyšování tarifů dochází postupně. Navíc potravináři ani zemědělci nemají sílu okamžitě tyto náklady promítnout do svých realizačních cen, proto jim vznikají významné ztráty, které doposud financují ze svých rezerv. Pokud se jim ale tyto náklady nepodaří dříve či později do cen promítnout, pak budou nuceni své provozy zavřít. Mimochodem, někteří to již byli nuceni udělat, toho si ale asi pan ministr nevšiml.

Rozhodně tak nelze očekávat, že by během několika týdnů ceny potravin klesaly. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude důležitý vývoj cen energií, plynu, pohonných hmot, mezd a také dalších environmentálních omezení, které budou zemědělcům dále zvyšovat náklady.  Rozhodně ale potraviny, i kdyby dnes skončila válka na Ukrajině, neklesnou na původní ceny jako jsme byli zvyklí v minulých letech.

Ke konkurenceschopnosti

Ve svém rozhovoru pan ministr také varuje české zemědělce a potravináře, že pokud „nezareagují na klesající cenu obilí a dalších komodit, tak je zahraniční konkurence převálcuje“. Škoda jenom, že stejnou starost nemá, když se srovnávají ceny vstupů, jako je energie, plyn, pohonné hmoty a také výše zemědělských podpor. Zatímco všechny evropské země postupně schvalují různé formy podpory pro podnikatele, aby jim kompenzovaly extrémně zvýšené náklady, u nás je realita zcela jiná. Vláda je k požadavkům podnikatelů, nejenom v sektoru zemědělství a potravinářství, zdrženlivá a navíc v rámci strategického plánu udělala bezprecedentní kroky podvazující konkurenceschopnost našich producentů.  Například Polsko svým zemědělcům pomáhá mnohem významněji. Kompenzuje jim nejenom vyšší ceny energií a pohonných hmot, ale také vysoké ceny hnojiv. Navíc polská vláda schválila snížení DPH u potravin na nulu. Je potom zcela logické, že polské potraviny musí být levnější, než ty české. A tak když česká vláda podpoří slabší sociální skupiny určitou formou podpory, což je naprosto v pořádku, výsledek bude takový, že např. matka samoživitelka tyto prostředky vezme a nakoupí za ně levnější polské potraviny od více podpořených polských zemědělců a potravinářů. Pan ministr by měl na vládě více bojovat za to, aby čeští producenti měli srovnatelné podmínky s jejich konkurenty v zahraničí. Pak může rozhodovat schopnost či neschopnost vyrobit a prodat levněji.

K ziskovosti zemědělců

Pan ministr Nekula hovoří o tom, že čeští zemědělci se mají dobře, a že budou mít letos rekordní zisk až 30 mld. Kč. Klidně se s panem ministrem vsadím, že zisk českého zemědělství 30 mld. kč rozhodně nebude. Pan ministr ve svém tvrzení pravděpodobně vychází z představy, že když ceny komodit letos na jaře vystoupaly na své maximum, že všichni zemědělci celou úrodu prodali za tuto cenu. Tak to ale nefunguje. Tento nárůst cen využilo jen velmi malé množství zemědělců, kteří měli ještě nějakou část své úrody naskladněnou. Reálně ale už v té době byla většina úrody dávno prodaná za mnohem nižší ceny. Pan ministr také vůbec nevnímá zvýšení nákladů, které meziročně vzrostly cca o 30% a pro zemědělce s živočišnou výrobou je ten nárůst ještě mnohem vyšší. Navíc ještě ani neskončila sklizeň abychom mohli tvrdit, jaké budou výsledky hospodaření. Navíc je třeba také vnímat i vývoj u dalších komodit, než jenom u obilí a řepky. Cena kuřat v 1. pololetí 2022 činila 24,84 Kč/kg živé hmotnosti tedy stejně jako v roce  1998 a samozřejmě nepokrývající výrobní náklady. Cena brambor v průměru r. 1995 činila 7 982 Kč/t a  v 1. pololetí 2022 to bylo pouhých 4 827 Kč/t. Výkupní ceny cukrovky dle ČSÚ jsou nižší než cca před třiceti lety: 785 Kč/t v roce 2022; to je méně než např. v r. 1991, kdy cena byla 851 Kč/t atd.

Nakonec si dovolím jednu poznámku, podnikatelský důchod zemědělství ve výši cca 20 mld. Kč, o kterém ministr rád hovoří, nejenom, že nerovná se zisk, ale zároveň je nižší než míra podpor, které do zemědělství směřují. Jinými slovy, o ziskovosti českého zemědělství dnes významně rozhodují státní úředníci a pan ministr. To je stejné v celé Evropě, která sektor zemědělství extrémně zregulovala. To by si měl pan ministr uvědomit. Protože na rozdíl od něho, všechny ostatní země hledají cestu, jak zajistit pro své obyvatele kvalitní, cenově dostupné domácí potraviny a jak své producenty za současné situace udržet.

Závěrem

Ve svých vyjádřeních pan ministr Nekula velmi vážně poškozuje jméno našich zemědělců a potravinářů. Opět se mu podařilo hodit granát do již tak napjaté atmosféry v sektoru zemědělství a rozjitřit náladu mezi zemědělci a potravináři, která se dospodu neuklidnila po radikálních změnách strategického plánu českého zemědělství na budoucí období. Nerozumím tomu, proč takováto vyjádření vysílá. Skoro se mi zdá, že cílem je neustále provokovat zemědělce k dalším demonstracím.