Velikonoce a šaríja

Velikonoce, to je to volné pondělí s lidovými zvyky, předzvěstí jara, ale co to má vlastně společného s křesťany? Bude kdokoliv moci psát o nich za třicet let?

Zdá se, že mnoho, opravdu mnoho lidí neví co to jsou Velikonoce. Kdo zná odpověď na otázku: proč je v pondělí volno může přeskočit odstavec.

Pro křesťany začínají Velikonoce předchozím čtyřicetidenním půstem. Proč půst? Našim idolem je zmučený a odvržený muž, nikoliv úspěšný manažer či obletovávaná ssselebrita. Zvláště hodný pozoru je velký pátek, den ukřižování, tak hodný pozoru, že každý pátek v týdnu mnozí křesťané nejedí maso. Největší událostí v dějinách je pak otevření cesty do ráje - vzkříšení. Z mrtvých vstal třetího dne, tedy pátek, sobota a neděle. Neděle je ten velký svátek. Podle prastaré tradice začíná takový posvátný den západem slunce. Noc je pak začátkem onoho slavného dne. Je to velká noc, proto Velikonoce. Proto křesťané po celém světě slaví nědělní slavnost již v sobotu večer, je čten velikonoční exultet, chvalozpěv. Neděle je pak ten velký svátek Velikonoční, tzv. Boží hod. Tak velký svátek nelze slavit jeden den, proto je v pondělí svátek také. I vy, kdo to neznáte, to znáte. Boží hod narození spasitele slavíme také v předvečer jeho narození - na štědrý večer, svátek pak trvá následující dva dny.

Jisté vášně vzbudil v Británii záměr přejmenovat velikonočního zajíčka na zajíčka jarního. Ano, křesťané se rozčilují a ostatní se žabomyšímu sporu smějí. Smějí se také křesťanům, že jejich velikonoce jsou v angličtině pojmenovány podle pohanské bohyně, ostatně i zajíček, termín svátku a další zvyky jsou pohanské. Tomu se ale zase směje autor článku. Za třicet, dobře, za padesát let bude přinejmenším v Anglii, Francii a Německu zavedeno právo šaria. Ramadán bude povinný. Úsměšky podobné jarnímu zajíčkovi nebudou vůči náboženství tolerovány. Za publikování jiného názoru bude fatwa.

Neuvěřitelné? Kolik má dětí průměrný čech, brit či holanďan? Verze podoby Muhamad, je dnes v Británii nejčastěji používaným jménem pro novorozence...

Aby nedošlo k mýlce. Křesťané jsou nejpronásledovanější menšinou světa. Pronásledování jim svědčí více jak zazobané bohatství. Upřímně hledající se ani takové budoucnosti nebojí. Strachuje-li se, pak nedůvěřuje Bohu - což je proti prvním přikázání z Desatera. Křesťané tedy udělají, co je v jejich silách, aby hybnou silou společnosti zůstala svoboda, milosrdenství, naděje...  Nebudou však zoufalí ze soukolí tohoto světa.

Kdo však máte křesťany za pánbíčkáře, černoprdelníky nebo jim nepřejete restituovaný majetek, ve vašem zájmu obraťte. Pouze křesťané a židé mají obvykle tolik dětí, co muslimové. Naše tradice jsou křesťanské, jako třeba nekrást či nezabíjet, také od politiků očekáváte křesťanské cnosti, poctivost, altruismus ad. Naše tradice jsou také židovské, jen třeba jména, Josef, Adam, David, Dan, Jan, Šimon...  Ani jedna tradice vám nemusí vonět, ale konsumismus či komunismus prostému růstu počtů vyznavačů různých typů islámu nezabrání.

Kdybych byl nevěřící, ale milující svůj národ, prosazoval bych masivní podporu křesťanských církví tak, aby je církve mohly rozdělovat věřícím v početných rodinách. Jinak by to v současné multi-kulti Evropě asi nebylo de iure. Rozhodně bych jim přál i ty restituce. V opačném případě budou vaše kulturní hodnoty, památky a majetky lidu sloužit jako fondy madras.

Znovu však podtrhuji, upřímně hledající křesťané se pokusí učinit vše, aby žili v co nejspravedlivější společnosti, ale s pokoru přijmou i nepřízeň tohoto světa. Naším vzorem je k smrti ponížený muž, ne vítězný bojovník. Pokoře se všichni učíme, odpusťe, pokud jí nemáme dostatek.