Fenomén přehlížený, neznámý, ostudně zanedbávaný. Zdravotně však významný a přírodě mimořádně škodlivý.
Světelné znečištění či světelný smog je umělé světlo s nežádoucími účinky. Obvykle jde o rozptyl světla kolem velkých měst z osvětlení ulic, reklamních ploch a podobně.
Zcela nepopiratelný vliv má i slabé osvětlení na produkci melatoninu u spících lidí. Hormon melatonin se tvoří během spánku a má vliv na kvalitu spánku a odpočinek vůbec. Poruchy jeho tvorby, díky narušení denního a nočního rytmu, mají zřejmě vliv i na zvýšenou pravděpodobnost výskytu rakoviny.
Velmi škodlivý je účinek nočního světla na živočichy, zejména na noční ptáky, plazy, hmyz a vodní živočichy. Velká většina nočních živočichů používá k navigaci světla hvězd a měsíce. Pokud nejsou přímo lapeni umělým světelným zdrojem, mají velmi stíženu orientaci. Mnozí tažní ptáci obvykle táhnou v noci a také se orientují nebeskými světly. Světelné znečištění má značný vliv na výrazné snižování početnosti mnoha druhů.
Nenechme se mýlit názory, že nějakou můru tu mít nemusíme. Spousta živočichů je člověku užitečných přímo, např. opylováním, většina pak je součástí ekologických řetězců, které rozhodují o takových věcech jako každoroční množství škůdců a chorob či množství lovných ryb.
O to ostudnější je pak vyjádření ministra Chalupy (Idnes: Tmářství odmítáme, reagoval ministr Chalupa na zákaz svícení ve Francii). Ministr životního prostředí se vyjádřil k plánu Francie zhasínat v noci světla a reklamy na úřadech či v obchodech. Prý nechce lidem nakazovat kdy mají svítit a kdy chodit na toaletu. Pomineme-li fakt, že ministerstvo odpovědné za životní prostředí se téměř vůbec nesnaží světelné znečištění omezit, je vyjádření ministra Chalupy čirá demagogie. Stát totiž jiné znečišťování velmi silně reguluje a tedy skutečně lidem říká kam může odpad z toalety téci.
Šetrné veřejné osvětlení je zajímavé také ekonomicky. Vadilo by také někomu (kromě čezu a reklamek) kdyby se po půlnoci měly vypínat osvětlené bilboardy?
