Ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, vydaný 2. srpna 1945, je jedním z nejdiskutovanějších dekretů presidenta Beneše.
Tento ústavní dekret zbavil státního občanství všechny osoby německé nebo maďarské národnosti. Týkalo se to i těch Němců a Maďarů, kteří v roce 1938 optovali pro Československo, případně ještě nebyli na světě. Nehodnotím, zda je přípustné trestat za etnický původ.
Ústavní dekret č. 33 byl zrušen, zákonem 194/1949 Sb. v § 10.
Na základě zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, bylo občanství Němcům hromadně vráceno.
Nejdiskutovanější dekret byl zrušen a zrušena byla i jeho účinnost.
Stejně velkou kontroversi mají majetkové předpisy - Dekret č. 12/1945 Sb. z. a n. II, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a dále Dekret č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci.
Zemanův tým se lživě snažil navodit atmosféru strachu z vracení majetku sudetským němcům a vyvolat primitivní strach. Platnost konfiskací potvrdil několikrát ústavní soud. Navíc, kdyby i nakrásně došlo k restituci německého majetku, žádný občan by o majetek nepřišel. Nikdo by neskončil na ulici.
Navracení majetku, který je v soukromém držení neproběhlo ani v restitucích po komunistickém kradení. Místo domů, polí a nemocnic či zámků, nyní v soukromém držení, byly vydávány náhradní restituční nároky, tedy jiný státní majetek. Na majetek obývaný a vlastněný občany, městy či firmami se nesáhlo.
Mimochodem, přejeme-li si tolik platnost konfiskačního dekretu č. 12, a je-li platný a účinný, proč nebyl využit po sametovém převratu ke konfiskaci majetku komunistických pohlavárů, udavačů, stbáků ad. Dle §1 odst. b): S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje majetek, jenž je ve vlastnictví „zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti.“ Zřejmě kradení, justiční vraždy, střílení při přechodu hranic, pozvání vojsk Varšavské smlouvy, pokroucení práva není nepřátelstvím proti republice.
