Představme si Dr.Beneše, že by předstoupil před národ a ohlásil, že on sice není odborník, ale jeho poradci mu radí, že je třeba odstoupit pohraničí německým požadavkům. Jakou osobní odvahu musel mít, že? A co se tedy dá dělat.
Vláda přejala vynález od pana Babiše. Hra na schovávanou za jakýmisi „odborníky“.
Ve vědě je totiž možné arbitrárně najít odborníky prakticky pro jakýkoliv názor. Tím spíše v ekonomii, která umí výborně vysvětlit příčiny minulých krizí, ale velice obtížně předpoví ty příští.
Pan Babiš takto mediálně pracoval s COVIDem (on vlastně nic, jenom se řídil rozhodnutím odborníků).
Současná vláda také „nemá žádný názor“, ale jakýsi „NERV“. NERV to vymyslel a důchodci mají smůlu. Prostě si je náš stát nemůže (na rozdíl od různých darů zahraničním vládám a neziskovým organizacím, nabubřelému státnímu aparátu apod.) dovolit. Stejně tak si můžeme dovolit mít průmysl s nízkou přidanou hodnotou, který spolu s nezvládnutou problematikou transferových cen (zdanění zahraničních nadnárodních koncernů, využívajících levnou infrastrukturu a pracovní sílu) postupně snižuje konkurenceschopnost České republiky. A ruku v ruce s tím klesá i kvalifikovanost pracovní síly.
Je tedy hezké, že vláda, jejíž resorty z velké části řídí lidé, kteří zákonitě ani nemohou mít názor na řízenou problematiku, protože jí nerozumí, ani s ní nemají praktickou zkušenost, nabízí občanům „odborníky“. Ti umí alespoň odborně mluvit.
Tedy vlastně politici se nechali zvolit, sice problematice nerozumí, a díky tomu je nic nezdržuje od pletichaření. Vždyť vláda vlastně ani ve svém složení nemá žádný uvěřitelný, reálný program, kromě toho "být ve vládě za každou cenu". A za peníze daňových poplatníků si najmou někoho, kdo z nich sejme politickou odpovědnost, a kdo je schopen se přinejmenším kvalifikovaně vyjádřit ke konkrétní problematice.
Také jste slyšeli o tom, jak "je bezva nápad zvedat úrokové sazby proti inflaci“ – jako školská poučka dobré, ve skutečnosti se tímto krokem dá řešit spotřebitelská inflace. V České republice není problémem spotřebitelská inflace, ale inflace související s gigantickým nárůstem ceny vstupních zdrojů (převážně energií). Co tedy udělá s ekonomikou zvýšení sazeb? Ceny porostou dále (protože v přebytku peněz nebyl ten hlavní problém), a zároveň zkrachují podniky i domácnosti. Takže kromě inflace ještě vzroste nezaměstnanost a klesne HDP. Výborný recept – ale vychází z teoreticky učebnicového řešení o kterém se dá hodiny odborně polemizovat (a občan se ztratí na cestě).
Další hezký příběh je o nutnosti nějak snížit platby na důchodce. Opět teoretická záležitost (a teoreticky správná). Ovšem nikoliv ve společnosti, kde stát občanovi celý život odebíral 65-70% hodnoty jeho práce v různých platbách daňového charakteru. V tomto pojetí se jedná o nemravnou loupež.
Ale dnešní vláda vlastně za nic neodpovídá, pouze opakuje teoretické poučky „odborníků“, kteří nenesou žádnou skutečnou odpovědnost. A těmito glosami vlastně vláda odmítá svou politickou i manažerskou odpovědnost.
Žijeme ve fantastickém světě, kde se politické reprezentaci podařilo rozvrátit státní finance, nerozumět problematice, kterou řídí, nenést žádnou odpovědnost a předstírat, že jsou tou „nejlepší vládou historie“.
Stačí sestavit libovolně zvolený panel odborníků (dle potřeby) a dobrý rozpočet na mediální agentury.
Jediné, co ještě chybí, je „kůň který se stane senátorem“ po vzoru císaře Caliguly.
Ale je třeba počítat s tím, že i toto se v příštím volebním období dá napravit. Je to pouze o medálním rozpočtu a odhodlání.
