- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tento víkend mne oslovily dvě věci, poslední Nohavicova deska Poruba, no a pak rozhovor s Topolánkem na Seznam TV. Možná se vám bude zdát divné proč zrovna ti dva. Tak, jak bych to řekl, celý příběh vlastně začal kdysi dávno na tehdy nejlepším pravicovém thin tank Virtually. V těch dávných dobách, kdy pokec na internetu byl relativně svobodný a relativně anonymní, byl server paní Dědečkové prostě ta nejlepší pravicová platforma v česko-moravsko-slezské kotlině, na které diskutovali různí trolové tapetáři, ale také týpci z nejvyšších míst, no a pak i jiní zoufalci mého lůzr typu a podobně. To již bohužel nejde vrátit zpět. Jarek Nohavica této epoše věnoval cédo Virtuálky, mýty opředený SŘLI Kajan celý svůj virtuální i profesionální život.
K Porubě, k Ostravě a k tomu moravskému severu mám osobní vztah, neboť jsem tam jako malé děcko chvíli bydlel, než táta sehnal práci v Karviné, do které jsme se pak odstěhovali. No a později jsem tam jezdil navštěvovat dědečka s babičkou, strýce s tetou a časem také jednoho velkého kamaráda Kalvína, bývalého kolegu ze studií, který teď žije v Polsku.
Mirek Topolánek si v dobách své tehdejší slávy vybral Jarka Nohavicu za mediální tvář ODS, což mě tehdy dost z různých důvodů vadilo. Na Virtually jsme si to všechno slušně a mezi chlapy a ženskými vyříkali, no, bylo to tam tehdy prostě v pohodě. Teď zrovna poslouchám Nohavicovu poslední desku Poruba, což je prostě krystalická krása, nemám, co bych k tomu coby Kelt a zápaďák dodal, se stejnou pohoda spokojeností jsem se podíval na televizní rozhovor s Topolem.
Jarku a Mirku, co bylo, bylo, přeji Vám oběma dvěma z celého mého keltského srdce hodně štěstí v osobním i profesionálním životě.
https://www.youtube.com/watch?v=I5r9YvvoTAA
Další články autora |