V nedalekém království Stálerostoucích stál v centru říše hrad, ze kterého jeho pán vládl své zemičce. Byl to velmi chytrý panovník a kvůli své objektivnosti se rozhodl, že nebude poslouchat každou blbost, každý žvást, ale jen to důležité. A to důležité se dozví jen od starších a vyšších podanných. A proto do hradu neudělal žádnou bránu! Bude tak moci naslouchat jen těm svým poddaným, kteří hradby přelezou.
Panovník to byl moudrý a sečtělý a věděl, že názor Stálerostoucích obyvatel jsou různé, postavil uvnitř hradu místnost kde jejich naslouchal a podle nich rozhodoval. Místnost byla sice uzká, ale zato 100metrů vysoká, takže když Stálerostoucí mluvili k panovníkovi, mohli si šlapat na hlavu. Víc hlav, víc ví. Ale platilo to jen pro ty co, co přelezou hradby. Ze začátku vyřešili to důležité, ochránili své hranice, určili si pravidla jak se chovat, výši daní a zemička chvíli zkvétala.
Když se něco velkým Stálerostoucím nelíbilo, postavili se na hlavu, pošlapali se, ale řekli to panovníkovi a ten podle jejich slov rozhodl. Po čase vznikly sem tam v nějaké nepokoje či nespokojenost, ale to se vždycky nějak zametlo, uklidilo.
Stálerostoucí v obavě, aby nepřišli o svoji výsadu mluvit k panovníkovi, občas vyrazili na obhlídku země, a své malé spoluobčany, zejména ty nejmenší, bili do hlavy, aby tak rychle nerostli. Až když nějaký Stálerostoucí vyrostl přes 1.5metru vypadal trochu nadějně a začínali se ho bát, protože moc velcí hrdinové to nebyli, tak mu dali jídlo z hradu. A když měl už 3 metry přikrmovali ho pořád. A když pak dorostl 5 metrů, vlezl do hradu a sem tam někoho z toho hradu vyhodil. Ale s tím se nedá nic dělat, byl velký a Stálerostoucí nejsou hrdinové.
Ne každý však měl to štěstí, že vyrostl na metr a půl. Normálním lidem to nevadilo, klidně se jim žilo i když byli jen milimetr velcí. Občas někdo vyrostl na metr, někdo na metr dvacet... Po letech však žilo v zemičce skoro přes padesát metrových Stálerostoucích, a jen 6 větších jak 5 metrů. A ti malí měli také skvělé nápady, a informace a strašně moc toužili svůj názor přednést panovníkovi, ale kvůli hradbám nemohli.
A jak jim pomůžete vy, aby se to panovník dozveděl?
Pětiprocentní volební hranice je diskriminující a nutí voliče volit ze strachu "propadnutí hlasu" dávat hlas jiné straně či tzv. menšímu zlu. Zamyslete se nad tím, kam až snížit hradby, abychom mohli slyšet a respektovat v zákonech názory větší část populace naší země, než těch pár co přerostou.
