Do čeho uložit naspořené peníze?

Hodnota peněz je pouze relativní, stačí málo a z našich úspor nezbyde vůbec nic. Kdyby bylo možné vycestovat v čase třeba do 15. století, za 500 současných korun bychom dostali pouhý jeden groš. Jak tedy zachránit těžce naspořené peníze, než přijdeme úplně o všechno?

Cena půdy stoupá

V novodobých dějinách se již mnohokrát stalo, že se zhroutil některý z politických či ekonomických systémů nebo přišla nenadálá měnová reforma a z miliónů lidí se stali přes noc žebráci. Možná proto si někteří raději drží konto ve Švýcarsku nebo peníze investují do zlata, stříbra, nemovitostí či uměleckých předmětů. Průměrné platy sice stále rostou, ale za peníze si toho více koupit nemůžeme. Říká se, že vývoj běží v jakési spirále či opakujících se cyklech a proto je možné poučit se z minulosti. Během ekonomických krizí a válek se podstatně lépe dařilo lidem na vesnicích než ve městech, neboť měli možnost vlastních výpěstků a domácího chovu. Pro zajímavost se podívejme o 500 let nazpět do Čech, jaká byla tehdy reálná hodnota peněz. V 15. století patřilo v Čechách k nejbohatším krajům Táborsko, snad proto, že tudy vedla cesta do Rakous. Chalupu s půl lánem půdy (asi 9 hektarů) jste zde tehdy mohli koupit za 14 kop grošů, tj. 840 grošů. Kůň stál 120 grošů, kráva 32 grošů, kuře půl groše a boty 3 groše. Tesařský mistr vydělával za týden 12 grošů, ponocný 7 grošů. Srovnání tehdejších cen s dnešními není jednoduché, ale vycházejme z platu srovnatelné profese majitele menší truhlárny a nočního vrátného. Dejme tomu, že truhlářský živnostník si dnes vydělá kolem 24 tisíc Kč a vrátný 14 tisíc Kč. Přibližný přepočet současné koruny a groše v 15. století pak vychází asi 500:1. Cena bot zůstává prakticky stejná (3x500 = 1500 Kč) a totéž platí i o ostatním zboží s výjimkou chalupy. Musíme si uvědomit, že v takovéto chalupě žilo v 15. století až 10 osob a to obvykle pouze v jedné místnosti, zbývající část obývala hospodářská zvířata. Podobnou chalupu (ovšem v dost bídném stavu) s větší zahradou či polem na srovnatelném místě dnes pořídíte kolem 2 milionů Kč, což je tedy zhruba 5x dráž.

Štěstí přeje připraveným

Tato ekonomická úvaha je pouze relativní, neboť i za oněch přepočtených 420 tisíc Kč (840 grošů) je dnes možné pořídit nějaký zchátralý domek na samotě. Cena dnešních nemovitostí je přímo úměrná pracovnímu potenciálu lokality - čím lepší možnost výdělku, tím je cena vyšší. Za stejný dům v Praze a na vesnici tak zaplatíte diametrálně odlišnou částku. Ceny nemovitostí v západní Evropě jsou přitom ještě několikrát vyšší. Ale najdou se samozřejmě i místa s podstatně nižšími cenami. Např. v hornatém vnitrozemí řeckého ostrova Korfu jsem viděl na prodej krásný kamenný domek za 30 tisíc EUR (800 000 Kč). Vydobýt však z místní vyprahlé půdy „chléb náš vezdejší" je téměř nadlidský úkol a o nějakou práci tady také sotva zavadíte. Pokud bych měl shrnout výše nastíněné myšlenky, doporučuji směnit zatím držící se českou korunu za kvalitní půdu na české vesnici. Ideálně i s nějakým menším energeticky úsporným domkem, nejlépe v nadmořské výšce 300 - 500 metrů, v bezpečné vzdálenosti od řeky. K obživě čtyřčlenné rodiny postačí jeden hektar půdy. Cena orné půdy se sice oficiálně pohybuje kolem osmi korun za metr čtvereční, ale za tuto cenu sotva dnes již něco pořídíte. Reálnější je cena kolem 150 - 450 Kč/m2, za kterou při troše štěstí seženete i pozemek se sítěmi a to i v poměrně atraktivních lokalitách. Při případném hledání však doporučuji oslovit přímo obecní úřady než realitní společnosti.