Zase už jsem rozťatý vejpůl a řeším jedno z mnoha nekonečných dilemat. Trochu se bojím, že nejsem sám, jelikož se naše společnost v poslední době tak strašlivě polarizovala, že začínají ty virtuální zákopy být téměř vidět.
Tak sedím u piva s kamarádem, kterého mám předlouho, se kterým si asi i rozumíme ve spoustě témat a oblastí, když najednou dojde na politiku.
Rázem se propadám do propasti netolerance, a zjišťuji, a že se na tohoto člověka zničehonic dívám úplně jinýma očima! Poté, co z něj vypadlo, že v minulých komunálních volbách chtěl kandidovat za místní socany, a to jen proto, že to vypadalo na dobrou šanci uspět a dostat se do politiky, spadla mi čelist. Když pak mým nevěřícím uším jako omluvenku (evidentně se za to sám styděl) sděloval, že je vlastně ten program dobrý a že ta sociální solidarita je naprosto správná .... a haldu dalších hesel, a proto že je bude volit, došlo mi, že jsem ho celé ty roky neznal ... Nikdy předtím jsme se o politice nebavili, bylo mnoho lepších témat. Nemělo na ni dojít ani tentokrát!... Proto:
1. Věděl jsem o své netoleranci, ale zase jsem se nedokázal kousnout do rtu, tudíž to skončilo blbě.
2. Bylo mi nepříjemné, a asi do budoucna i bude, sedět u jednoho stolu s člověkem, jehož jsem v podstatě třídní nepřítel.
3. Teď s obrovským broukem v hlavě přemítám, jestli budu schopen tuhle čínskou zeď za ním zpátky přelézt.
Také si uvědomuji, že si nevzpomínám, kdy v minulosti, myšleno "poplyšákové minulosti", jsem uvažoval v intencích "my - oni"! Za bolševika to bylo jasné. Nikdy to ale za těch následujících 20 let nebylo tak zuřivě urputné, tak rozdělující. Navíc jsem se na toho červa chytil taky a ve své blbé hlavě zatratím kamaráda jen proto, že má jiný politický názor!!! (JENOMŽE, SAKRA, KDYŽ ON MÁ TAK BLBÝ POLITICKÝ NÁZOR!!!!) ... Vítejte ve Schizoidově!
Tak, a co mám dělat? Opravdu si v této chvíli myslím, přestože se bráním, že je blb. Snad to přejde.
