- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jsem už velký kluk, kousek před padesátkou, a teprve tento týden jsem zjistil, jak moc se pánovi z rádia podobám, aniž bych si to předtím byl schopen či ochoten byť jen připustit.
Podivná souhra okolností nastala v důsledku mé blbosti a spousty práce:
Minulý víkend jsem se přestěhoval.
Vzít s sebou televizi nebyl velký problém, ale přišroubovat do zdi šest šroubů na držák + nastavit satelit na správnou družici už problém byl.
Na novém místě taky nebyl internet, představa, že do druhého dne bude, byla naivní.
Vodafone přestal před měsícem posílat papírové faktury (já je chciiii!!!!) s tím, že si je má každý stahovat z internetu. Kdo by na to myslel. Tak mi po pár výhrůžných sms, které dorazily vždy uprostřed jednání nebo jinak blbě, odřízli připojení.
Najednou jsem byl v pondělí ráno BEZ TELEFONU, BEZ INTERNETU, BEZ TELEVIZE. Pevná linka zrušená dávno. Chtěl jsem zavolat dceři - nešlo. Chtěl jsem si objednat k obědu pizzu - nešlo. Chtěl jsem kouknout večer na zprávy - nešlo. Chtěl jsem zjistit podrobnosti katastrofických víkendových voleb - nešlo. O potřebě komunikace s kolegy a zákazníky ani nemluvím. Najednou jsem byl caveman. Za živa pohřben. Byl mi na houby bezva telefon, ipad, notebook, televize.
Po čtyřech dnech v jeskyni plých smíšených pocitů jasně zvítězil pocit nasranosti. Pak přišla během několika hodin obrovská úleva, když naskočil telefon, internet i televize. Od včerejšího odpoledne je mi už zase dobře, komunikuji se světem a cítím se plnohodnotný. Říkejte si, co chcete - závislý, ale šťastný.
Další články autora |
Ovoce, nebo čokoláda? Zapojte se do testování a ochutnejte oboje najednou! Šnek BOB přichází s novinkou v podobě ovocných pochoutek v čokoládě....