Určitě se vám někdy stalo něco podobného. Čekáte na zastávce, pohled blba do blba a najednou si všimnete, že před vámi někdo stojí, otvírá pusu, a tak jej začnete poslouchat.
To se stalo i mně. Protože vypadal slušně, ani jsem nezačal odvracet hlavu. Ten člověk mi položil otázku: „Víte, proč jsou ženy hloupější než muži?“ Čekal jsem vtípek, ale pán svou myšlenku začal rozvíjet. Že prý bych na to přišel sám, ale že mi to objasní. Ženy se totiž upínají na to, že jsou rodičky – dárkyně života, starají se o domácnost, o děti, o jídlo, o prádlo atd., kdežto muž pozoruje hvězdy a vidí tak mnohem dál. Ženy si tedy celý svůj život prožijí pouze na povrchu, ale muž, muž se neomezuje, a proto jsou ženy hloupější než muži.
No, čekal jsem všechno, jen tohle ne. Přijela šalina a pán zvedl tašku. Nastoupili jsme sice společně, ale on se vydal k jedinému volnému místu v obsazené části, takže jsem se ho už nezeptal, jak to myslel.
Zrovna v období, kdy jsem sledoval různé diskuze a pořady věnované emancipaci, feminismu a generové problematice a kdy jsem našel své stanovisko v rovnosti příležitostí, respektování biologických odlišností, dialogu a toleranci vůbec, mi to tak nějak vrtalo hlavou. Říct si, že to je pomatenec, co neví která bije, je strašně snadné. Zařadit ho mezi radikální šovinisty … na to nevypadal. Snad jen možnost zhrzený muž, kterému nevychází vztah, mi připadala schůdná. Nevím proč, rozhodl jsem se najít v tom alespoň jedeno kladné, hlubší, řešení.
Dva vesmíry, jeden na povrchu a do detailů prozkoumaný, druhý vzdálený, fantastický, ale nedosažitelný. Krátký široký, dlouhý úzký – i při těchto rozměrech může být výsledná plocha stejná, stejně jako si ženy všimnou každé maličkosti a muži staví továrny. Nic nového pod sluncem, obě pohlaví mají stejný mozek, pouze jej jinak využívají. Má snaha najít takový náhled na věc, který by se dal zakončit slovy z nadpisu a zároveň nebyl nijak hanlivě zamýšlen, neuhasla.
A konečně myšlenka, kdy milý pán zůstává milým pánem. Použiji Platónovo podobenství o jeskyni. Pokud budete izolováni na jednom místě, budete se zabývat věcmi, které jsou vám dostupné. Jestliže k tomu navíc od malička povedou, dokonce i mínění lidí kolem vás bude stejné, ztratíte zájem jít se podívat, co je venku. Žádná motivace jít dál a začít „pozorovat hvězdy“. Prostě zůstat doma, krmit děti, uklízet a přikládat na oheň. Nechci se zabývat tím, proč to tak bylo v minulosti, myslím ale, že dnes to již není nutné a mrzí mě, když zjišťuji kolik lidí si stále myslí opak a jak je žena za sporákem, i přes více než stoletou tradici emancipace u nás, stále zažitý model. Pokud si ji totiž upneme ke sporáku, můžeme si dále jen říkat: „ … a proto jsou ženy hloupější než muži“. Poněkud krkolomná myšlenková konstrukce, já vím. Když si to tak spisuju, nemyslím, že by se mě onen muž snažil upozornit na přetrvávající přištípávání křídel ženám.
Teď jsem měl v úmyslu napsat, jak by bylo fajn, kdyby takovéto názory, co nejrychleji vymizely, a že mě těší, že i přes jisté nedostatky patříme k nejrovnějším národům (dříve jsem se totiž setkal se článkem, kde jsme byli 2. na světě). Bohužel, podle průzkumu Světového ekonomického fóra z 19. 1. 2011 je to až 65. místo ze 134 zemí. I když např. takový faktor, jako je srovnání procenta zastoupení žen v politice, se mi zdá naprosto scestný, protože hned pod ním by mohl být podobný ukazatel – zastoupení mužů v mateřských školách, za pokladnami nebo s lopatou (konkrétně pro tuto oblast jsem se nikdy nesetkal s tím, že by feministky žádaly stanovení kvót). Doufám, že ono srovnání proběhne přirozeně v dohledné době, že tu nebudeme příliš přihlížet na zahraniční modely a rovnat se tu podle Francouzů, Italů či Norů a hlavně, že zapojíme rozum.
http://www.youtube.com/watch?v=E4XXItJYFKA
