Evropa má problém a ten problém se jmenuje sultán Erdogan

Sice to „pravicoví“ extrémisté říkali již dávno, ale teď se začínájí rozšiřovat zorničky evropským politikům, kteří donedávna vydávali Turecko jako vzor demokracie v islámských zemích. 

Je to vlastně jednoduché. Napravený islamista, který vedl tureckou odnož muslimského bratrstva, pochopil, stejně jako kdysi předtím Adolf Hitler, že nejlepším výtahem k moci je demokracie. Ostatně proslavená jsou jeho slova, že demokracie je jako vlak, která nás doveze, kam potřebujeme a pak vystoupíme. Stejně jako jeho slova, že neexistuje umírněný islám, ale pouze islám. Zatímco normální člověk při takových slovech zpozorní, tak naši nadšení budovatele lepších humanitně-liberálních zítřků, to brali jako neškodný islámský folklór a naopak zdůrazňovali snahu předtím vezíra, dnes sultána, o spojení demokracie a islámské nauky. Mnohdy to dokonce vydávali jako příklad toho, že demokracie není v rozporu s islámem. Někteří, ještě žijící pamětníci, si možná vzpomenou, že něco podobného tvrdili i zastánci národního socialismu a komunismu.

Za posledních pár let se ovšem ukázalo, že pro sultána je demokracie skutečně jen výtahem k moci, z kterého nakonec vystoupil. Odstranil veškerou sekulární opozici v armádě, která byla garantem sekulárního Turecka. Pak omezil opoziční tisk a eliminoval demokratickou opozici. To vše pod rouškou demokracie, lidských práv a boje proti terorismu. Dnes už zašel mnohem dál. Dnes už se snaží určovat evropským zemím, kde žije významná turecká komunita, jak se mají chovat a co mají dělat. Kritizuje kritiku v těchto zemích proti své osobě a snaží se dotyčné kritiky umlčet, jako v případě německého satirika. Jde dokonce dále. Chová se jako skutečný sultán, který ovládá i křesťanské země, které jsou jeho vazaly a snaží se v těchto zemích ovlivňovat politiku, tentokráte nikoli pomoci síly, ale za pomoci silné turecké komunity v těch zemích žijící. Se skutečností, že Turecko má jednu z nejsilnějších armád na světě a má vliv na islámské, nejen turecké, komunity v Evropě, je možné říci, že Evropa je na pokraji války s Tureckem, s islámskou armádou ve svém srdci.

Ovšem ještě větší problém je, že evropští politici, dle svého zvyku, se budou snažit naklonit si islámskou, hlavně tureckou, část svých obyvatel a to za cenu ústupků, které budou znamenat nejen omezení demokracie, ale hlavně práv většinových obyvatel. Jen doufám, že Francouzi nezapomněli vyrábět bílé kapitulační prapory a Britové svoje brilantní evakuace. O Čechy strach nemám, ti tradičně kapitulují bez odporu a s těžkým srdcem podepíši vše, co se jim předloží. Zvláště ti z HateFree budou mávat kebabem a tvořit z tureckého medu puzzle. Zbytek si dá černého turka z pravé arabské kávy. Ovšem nevím co Němci a Nizozemci, až budou muset makat jak počítač IBM na dávky pro pět nově narozených malých Turečků do každé turecké rodiny. Je zajímavé, že Evropané prý vymírají, ale pořád dokážou uživit čím dál tím větší počet nově příchozích a těch, pro něž je sociální dávka druhem výdělku a ještě poskytovat humanitární pomoc do zemí Třetího světa a navíc i uživit čím dál tím větší armádu politiků a zbytečných úředníků.

Viděli jste pohádku „Konec vodníků v Čechách“? Tam se po požití krve stával z vodníka člověk. Proč je vlastně v islámu zakázané vepřové? :-)