Za šest set metrů dojedete k železničnímu přejezdu bez závor !

NAVIGACE: Za šest set metrů si zachraňte život! Kdy bude k instalaci taková aplikace na život? Samozřejmě řečeno s nadsázkou. Sebelepší aplikace nenahradí naší ostražitost. Proč však neposunout stávající aplikace k bezpečnosti ?

Dnešní moderní člověk si nemusí nic pamatovat. Nemusí nic hlídat, vyhledávat a učit se. Na všechno má aplikace. Některé z nich jsou dokonce tak vyspělé, že už nepotřebují součinnost s člověkem a v podstatě si žijí vlastním životem. Povětšinou jsou to však bohužel programy v mobilu, které nás okrádají o to nejcennější a tím je čas v našem životě. Jen málo aplikací nám však ten život může zachránit. Domnívám se, že ty zásadní na svůj objev stále čekají. 

Přitom je to tak prosté. Mnohdy by stačilo upravit nebo sloučit stávající funkce mobilu a aplikace, která by byla k užitku i na obyčejném tlačítkovém mobilu je na světe. Například upozornění na vypnutí proudu. Takový mobil by stačilo dát večer do nabíječky a zapnout aplikaci, která by spustila nějakou melodii, alarm či varování v okamžiku kdyby byl mobil odpojen od zdroje elektrického proudu. Nedocenitelný pomocník pro ty, kteří bydlí v domě s kotlem na tuhá paliva, kde oběh topné vody je zabezpečen elektrickým čerpadlem. Noční podzimní vichřice, kdy očekáváme výpadky proudu a zároveň musíme vytápět dům by pro nejednoho majitele znamenala o něco málo poklidnější spánek. 

Jako zásadní nápad ve vylepšení našich datových pomocníků však spatřuji v úplně jiném odvětví. V dopravě. Konkrétně na železničních přejezdech. Po letošních tragických prázdninách, které přinesly větší počet usmrcených řidičů na železničních přejezdech se na chvíli strhla vlna diskuzí jak by bylo možné nejlépe tato úrovňová křížení pozemní komunikace s železnicí ochránit. Ani v tomto článku si však neodpustím komentář, že za veškerými dopravními nehodami a to nejen na železničních přejezdech stojí nejen nepozornost, ale zejména agrese a vědomí českého řidiče, že je právně nepostižitelný. 

Nebudu se nyní vyjadřovat k situacím, kdy na přejezdu uvázne z jakéhokoliv důvodu automobil. Ať už mezi zavřenými závorami a nebo zůstane stát v prostoru kolejí z důvodů nějaké technické závady. Bohužel se jedná o velice nepříjemné situace, na které se nelze úplně připravit a většinou jde o vteřiny. Nejhorší na těchto situacích je bezmoc a časová tíseň. Málokdo umí velmi rychle reagovat ať už jakýmkoliv způsobem. Spíš bych tímto článkem chtěl upozornit na situaci, kterou jsem sám zažil. Nejnebezpečnější na celé té situaci byla souhra naprosto každodenních okolností, které mohou vést k tragédii. 

Ačkoliv nejsem příznivcem všech těch možných moderních aplikací, dokonce jsem hrdým majitelem knižního jízdního řádu, jednu aplikaci jsem začal vcelku často využívat. Jedná se o mobilní interaktivní mapu, která funguje také jako navigace. Dnes už velmi zřídka kdy sednu za volat, bez toho abych si nespustil tuto on line aplikaci, která okamžitě reaguje na vzniklé komplikace v mé cestě. Nově tak často poznávám okrajové části Prahy nebo obce ležící na nejvhodnější objízdné trase vedoucí podél ucpané dálnice, kde jiní nevinní řidiči tráví desítky minut. Je to bezvadná věc. 

Nedávno mě však ohrozila. V mé trase vznikla dopravní nehoda a tato chytrá aplikace na tuto vzniklou situaci začala reagovat. Ihned po zjištění začala přepočítávat trasu a informovala mě hláškou, že byla nalezena časově výhodnější trasa. To už jsem stál v koloně. Také aplikace vykreslila tuto komunikaci v zobrazované mapě červeně. Červená místa v mapě jsou místa, kde buď vozidla stojí a nebo vzniká výraznější zpoždění. 

Rozhodl jsem se tuto navigaci neposlechnout a sjel jsem na nejbližší křižovatce z ucpané silnice a to i přesto, že mi aplikace tvrdila, že objízdná trasa je pro mě časově delší. Ihned po odbočení začalo známé přepočítávání. Po několikátém ignorování hlášky "otočte se!" mi aplikace nabídla zcela jinou trasu. Vedla po silnicích nejnižší třídy a pro nás zcela neznámou oblastí. Díky ní jsme pak hladce projížděli obcemi, které jsme se nebáli označit koncem světa. Celou tuto orientální zkušenost zpestřoval fakt, že jsme se nacházeli na jižním Slovensku. Asi po 50 km jízdy s intenzitou provozu nula, kdy jsme za celou dobu potkali jeden traktor a jednu Škodu 120 s maďarskou státní poznávací značkou nám navigace oznámila hlášku: "za 600 metrů odbočte na nájezd". Civilizace, hlavní silnice řekli jsme si a pohlédl jsem na displej, abych se přesvědčil kde vlastně jsme a jak místo nájezdu vypadá.  Na dvě, možná ti vteřiny jsem odvrátil pohled a svižně jsem míjel značku STOP.

Poté jsme nadskočili a málem jsme přišli o kola. Právě jsme totiž překonali typicky slovenský železniční přejezd. A po dalších 300 metrech jsme skutečně dojeli na nájezd. V tom jsem si to uvědomil. 

Tak moderní mapa a vůbec mi neukazuje železniční tratě, nebezpečná místa křížení. Přitom by stačilo tak málo. Aby navigace řekla: "za 600 metrů dojedete k přejezdu bez závor!" 

Myslím si, že tato obtěžující větička v navigaci by zachránila nejeden unavený či nepozorný lidský život.